2. Po jiných souhláskách jotace není, ale iu zůstává nepřehlášeno:

a) v nitru slov: blul, bruch, códiť (čistiti studnu), čuch, čuť, čuprně, hňuseť, juž, už, juřek (pták jiřice), Jurák (příjmení), Jura, klóč, kluka, uklud, ukludif, uklózeť, kluť se; proklóvať, lóbať, loto (i léto), lótosť (letosť), plóca, pluť, odplóvať, pluskať, plóšč, ořótiť se (osypati se), ščóplě (štíhlý), ščór, zóžel.

V některých jménech se upřehlásilo: cězi atd. (výpočet viz na str. 469. b, a, ß).

b) v koncovkách ohýbacích se iu nikdy nepřehlasuje: «) u jmen: u vz. meč, oráč v dat. a loc. oráčů, mečů; u vz. moře v dat. a loc. moru; uvz. znamení v dat., loc. sing, znameňó, v psáňó; u vz. duše v acc. sing, dušu, v instr. sing. dušó. ß) ve sklon, zájme n n é m v acc, instr. sing, fern: ju, ňó, našu, našó, moju, mojó. y) u sloves v 1. sing., v 3. pl.: krěju, krějó, umijó, trpijó, prosijó, voíajó, tešu, tešó, kupuju, kupujó; ve vz. uměti mají slovesa, jež mají za e, a tvary přehlášené i nepřehlášeno, bělajó, bělaji, rovněž tak slovesa vz. dělati: dělajó i dělaji.

1. y, ý změnilo se vesměs v ě, é' jak v kmenech tak v koncovkách: rěba, rěbě, krěja, dobrem, dobrech, zhasenať, usenať, věsěchať, oheral, věhěbať se atd.

2. Jen v několika slovech se y, ý udrželo, a tu se neliší vyslov ností od i: zamykať, spytovať, pryč, hdy, gdy, dyba (zácpa nosu zvi. při rýmě), dybat (nejasně mluviti při rýmě); v ustrnulém imper. hybaj.

3. Za y jest e: menář (mlynář), menářske, sekera, zbelěnka, kelesar.

4. Za y jest a: trachtyr.

5. ě (y) se odsouvá téměř vždy u těch sloves, jež 1. sg. mají zakončenu samohláskou: vedu,- vědem, krějem atd.*)

Zvláštních případů je málo: korotfa, opominať, obecné: granatyr, kamarád.

v dialekte jak v subst. tak zvláště v adverbiích je dosti hojně: chlp, (srknutí), škrk (škrtnutí), strk (hlupák), šprt (malý chlapec); zvláší hojně se vyskytuje v interjekcích, jimiž se značí rychle nastoupivší a krátce trvající děj slovesný: tě saně zglm, zglm (zavadily o vystupující hroudu)

*) Poznámka. "Dvojhlásky yj a ij v dialekte není; j se odsulo a i, y náhradně zdloužilo: užěť, užé, uše, věpi, napi se; zakrě, ume se, ke kěja řěna = října.