str. 7
kopanka, obydlí kopaničářské, nejprimitivnější.4) Dialekticky změkčuje se chata na Dřevohosticku v chať 5) (srv. polsky chač).
Sem můžeme vřaditi i slovo chatrč, jež však v této podobě je velmi nové. Původní tvar je katrče, v této podobě vyškytá se ve 14. století a potom stále se nemění, ani v 18. století6), teprve naše století analogicky změnilo li v ch a e se odsulo.7)
Budova. Výraz budovati = stavěti musíme také pokládati za tvar, jenž k nám se dostal z východu. Nejjednodušší tvar tohoto kmene jest bud a (bouda, Baude), slovo to odvozuje Karíowicz od polského bode, jež vzniklo asi z latinského fodio (kopati). Jistější jest vývin slova d n o z latinského fundus, a toto zase z fodio. Původní tvar slova toho je bdno, srv. německé Boden. Stejnokmenný tvar s polským bode uvádí Kott (I. 77) bodka ve snryslu jamka. Že budova a buda či bouda jsou stejnokmeriná, ukazuje i tvar německý: Baude — Gebaude, kdež nastává podobná změna ve formě i významu slova jako v češtině. Slova od kmene toho jsou hlavně původu polského (budownia, budownik, budulec, bu-dynek, budownictwo), v lašském dialektu vzniklo tímto vlivem slovo b u-duněk.8)
Vyšší stupeň lidského obydlí jsou chatrče nad zemí, vzniklé hlavně v teplých krajinách, kde listy spletené neb různým způsobem spojené kladeny na podpory, aby chránily člověka' proti slunci a větru. Tím vznikla střecha, stěny vyplněny později. Z tohoto pojmu obydlí vznikla naše chalupa, polsky chafupa, xalifiri od xalínrca.9) Slovo to stalo se specielně českým výrazem: Chalupa znamená i usedlost určité velikosti (obyčejně do 20 korců, na severní Hané čtvrtlán), v „chalupách" je místo v dědině, kde chalupy stávaly (místo pro statky sluje „ve
4) Karíowicz, Chata polská 7. Miklosich uvádí ve spojení se slovem chata i germánský kmen kot, kote. Karlowicz to popírá, vadí mu zde ch a a, ale důležitější je druhý jeho důvod, že v polštině od slova kot je utvořeno kojec (původně kociec), jež značí kurník. Důvod ten můžeme rozšířiti z polštiny na všechny téměř slovanské jazyky, srv. české kotce (anglicky dovecote, sheepcote).
5) Bartoš, Dialektologie moravská II., 326.
6) Prešpurský slovník (vydal F. M e n č í k, dříve zv. Klena Rozkochaného) uvádí tvar katrcze. Též Veleslavínův Nomenclator má katrče (str. 413 a 613), v 18. stol. též Kroffius ve svém Indexu z r. 1753 (II., 677) píše katrče.
7) Zde povstává již střídání hlásek k a ch, o tom zajímavé doklady viz V. Kotsmícb., O podřečí Doudlebském. Sborník vědecký Musea král. českého 1868.
8) Bartoš, Dialektologie moravská II., 432. Kott (I., 106) uvádí více tvarů z kmene toho: budovisko, budoviště, ale to jsou vlastně slova polská, u nás se jich neužívá, obyčejnější jsou tvary: budák (kdo dělá boudy), budař (obyj vatel horských bud). Budař na Slovensku znamená též záchod. Komenský (Orbis pictus) uvádí: budovní dříví.
9) Karlowicz, Chata polská 7. Srv. slovenské k o 1 i b a, bydlit v kolibě.
|
|
