str. 8
vsi"), chaloupka vedle svého zdrobnělého významu značí i výměnek. 10)
V 16. století říká se obyčejně „chalup sedlská" naproti „pastuší ka-trči." 11)
Chýše vzniklo z germánského kmene hus (starohornoněmecky a gótsky, z toho Haus.12) Brus jazyka českého (1881 str. 124) praví, že správnější tvar jest chýže dle slovenštiny, poštiny a ruštiny, dle něho i Kott (L, 588), ale slovo chýše, původně chyša, je původnější. 13) Teprve z českého tvaru vznikl asi slovenský c h y ž a, c h y ž k a, c h y ž i c e, srv. tvar polský chyža, ruský chižina. Jinou cestou vzniklo bulharské i ž a, 14) kde h se odsulo místo změny v cli.
Kutě známo je hlavně z úsloví „jít na kutě", znamená též boudu, hlavně psí budku, na Moravě i škaredou chalupu. Podobné tvary: kuti n a na Boleslavsku znamená malé krámky, budky, na Slovensku k u-tica chatrný dům. 15) Slovo kutě vzniklo asi z německého hiltte, z toho vyvinulo se polské"hutá (chatrč), česky hu ť, francouzsky hutte (chatrč).
V polštině vyškytá se vedle hutá i chuta, a tu pravidelně vzniklo z toho kuta, změkčeně valašsky kuťa chatrč, 16) český tvar musí býti pak kutě. Týž tvar ku ca znamená srbsky dům, z toho pochodí valašské kuča, rusky kuča, bělorusky kuča značí kupu, polsky je kucza, kuczka, slovensky koča, v nářečí krakovském kuca, kucyna, srv. české kutina, kutica. 17)
Yšechny-skoro tyto názvy: bouda, chata, chatrč, chýše, kutě, dnes i chalupa l8) stávají se při dalším vývoji označením obydlí nižšího druhu, ač druhdy byly pravidlem; tak jest to i s názvy brloh a barák.
Je divno, že barák se u nás tak ujal, ač je zřejmě cizího původu, snad z arabštiny, kde barák znamená stan (německy die Ba-rake. 19) Na záp. Moravě kleslo slovo to ve význame tak, že znamená jen veverčí hnízdo.20) Tak i brloh znamená dnes doupě, peleš, ač dříve
10) Ji r á s e k, D. oster. ung. Monarchie in Wort und Bild (Království české)
427. H o u d e k, Hanácký grunt. Český Lid II., 140. 11) Veleslavín, Nomenclator 513.
12) Miklosich, Etymologisch.es Worterbuch.
13) Prešpurský slovník str. 72: chisse (talamus) chiska (cellula). 14) ???? ???? 1891 str. 34.
15) Kott 1, 850.
16) Bartoš, Dialektologie moravská II., 334.
17) Kartowicz, (Chata polská str. 8) odvozuje hutá od hiitte, ale dalších tvarů nespojuje s tímto; polské kucza vykládá Dr. Karlowicz: „kucza, kuczka oznaczajacy chatg z chróstu, užywany wyraz dzisiaj o budkách žy-dowskich w czasie šwigcenia kuczek." Viz tu Kariowiczův výklad o staroslovanském tvaru kast a.
18) Slovo dům neposkytuje zajímavosti, viz o něm dále, kde se ho užívá ve smyslu s í ň.
19) V Kott I, 46.
20) Bartoš, Dialektologie II, 292.
