znamenalo i chýši. 21) Původní tvar slova toho je brh, jež znamená sice obyčejně stoh, dříve však často chatrč. 22) ,

Jde nyní o třídění ve vsi a to nejčastěji následkem patriarchálního zřízení. 25) Hlavní třídy jsou: sedláci, chalupníci a podruzi. Sedláci drželi usedlost neb statek, tato slova jsou asi nejpůvodnější z těchto kastovních názvů. Název grunt dostal se k nám s německými sedláky v 13. století; znamená buď celý statek i s polnostmi, neb jen dům s hospodářskými staveními, dvorem a zahradou, častější jest význam první. 24) Podobně ústava má na Moravě dvojí význam, buď výstavnou budovu neb skupinu budov téhož hospodáře; budova vůbec zvláště chalupa, sluje stavení, na Lašsku buduněk, polsky wystawa.25) Jiné názvy třídní vznikly dle velikostí pozemků: lán „zemský" měl 4 čtvrtě,26) míval od 40 do 100 korců neb až do 300 provazců, na Moravě 120 měr, menší statky od-20 do 40 korců byly pů liány (pol. póílanek), ještě menší čt vrtla ny. Čtvrtláníci sluli obyčejně chalupníci, půlláníci zahradníci.27)

Na Chodsku říká se místo statku dvůr.28) Slovo to bylo dříve rozšířenější i v tomto smyslu. V 16. století říká se „dvůr sedlský neb kmetcí." 29) Místo popluží říkalo se častěji dvůr poplužní ještě v 18. století. Šafář slul dříve dvořák neb nádvorník.30) Dvůr ve městě neb u města v 16. století slul forberk (polsky dosud fobvark, německy Vor-werk. 31). Srv. názvy dvorů: veský, panský, šosovní, vladyčí. 32)

Slovo živnost nabylo dnes jiného významu, ač se starý význam také ještě udržuje, dříve slul statek též „život sedlský" neb obchod; sřy. ruské žilišče. 33l) Osamotnělý jest význam požár pro stavení a dvůr na V. Kloboučku. 34)

Vedle sedláků a chalupníků činí třetí vrstvu baráčníci neb dom-káři (ve Slezsku slují chalupníci), kteří mají barák či domek, t. j. obydlí