beze všech polností, tedy sám sebou chudý. 35) Nejnižší vrstva na vsi jsov nájemníci, kteříinemají ani chaloupky ani pole. Slovo nájemník v tomto smyslu vyškytá se až v 18. století,36) starší a dosud rozšířené slovo je podrub. Ve Slezsku nájemníci slují dosud hofeři, komorníci neb kumorníci, poněvadž se jim obyčejně pronajímala komora neb malá jizba. Slova ta jsou velmi stará a typičtější než ostatní. 3?) V 17. století arendář a nápravník pozbývají svého staršího významu a značí to co nájemník. 38)

(Pokračování.)

Mezi národopisnými studiemi našich umělců, jež Český Lid předvedl a nadále ještě předvede, pracím Josefa Mánesa patří místo přední. Přikládáme jim opravdový význam pro československý národopis, a kdo zná životní dílo Mánesovo, uměje při tom pochopiti a oceniti ryzost národního cítění Mánesova, jistě shoduje se s námi v úsudku tom. Jiní před námi a my na tomto místě nejednou již tohoto významu krojových a typových studií Josefa Mánesa se dotknuli. Přes to však nebude snad od místa, když souhrnem povíme, v čem — vedle umělecké jich hodnoty, o kteréž mezi těmi, kdož pro umění smysl a porozumění mají, dávno sporu není — spatřujeme jejich zajímavost s hlediska československého národopisu.

Spatřujeme ji předně v tom, že studie tyto byvše valnou většinou v letech 1850—1860 načrtnuty na Mánesových cestách po Čechách, Moravě a na Slovensku, zachycují mnohý typ krojový dnes již vymizelý; nebof na počátku let padesátých, po zrušení roboty, venkované naši se začínali v kroji poměšťovati a také na Moravu a na Slovensko počínaly tou dobou vnikati vlivy cizí, které mnohý detail starobylého kroje k zániku přivedly neb aspoň pozměnily. Leckterou zachovanou součástku staršího kroje, jejíž způsob nošení a upotřebení dnes by nám nebyl již zřejmý, ze studií Mánesových dovedeme podrobně určiti, právě tak jak tomu je