při podobiznách starých mistrů, jež jsou spolehlivými dokumenty pro poznání podrobností krojů historických.

Je to tím spíše možno, že studie Mánesovy jsou vždycky přesné a do detailu správné. Josef Mánes byl příliš velkým umělcem, než aby nebyl měl úctu před pravdou. Cenil při tom 'prese, všechen ideální vzlet své povahy — důležitost správnosti detailů. Drobná kvítka, ratolístky mechu si znamenal do svých náčrtníků zrovna tak, jako popisoval, třeba slovy, barvy jednotlivých proužků na frýdce vyšitých, nebo húseneček kolem slováckého kloboučku otočených. Náš umělec byl až pedantem v takových detailech. Maje kdysi komponovati stejnokroj na základě lidových motivů krojových — soudíme dle dopisu Mánesova p. prof. Sob. Pinkasovi — byl přiváděn v zoufalství prýmkářem, který mu nedovedl urobiti střapec a šňůry tak, jak si je představoval. Také na svých komposicích nespokojil se pak nikdy s ledabylostí úpravy krojové. Je na nich zřejmo ovoce opravdového studia na místě konaného, zrovna tak, jako na leckterém nejnovějším genrovém motivu „lidovém" je zřejmý výsledek povrchního vyhovování oblíbenému maskování slavnostnímu v tak zvané kroje národní. Tak svědomitý byl Mánes, když kolem r. 1850 svůj „Domov" komponoval s onou sličnou postavou Slováka, o sochu pluhu opřeného, k jehož stočené haleně i studii přesky si udělal, takový byl o patnáct let později, když Staroměstský orloj maloval. Dáme-li si záležeti, nalezneme v listech studií Mánesových i náčrtek zvláštního řaskování slovenských rukávců dívky z vinobraní, i složení krátké suk-nice, jak v okolí Pražském ji nosily, při jedné ze sehnutých žneček, stejně jak uvázání šátku na babku i kosiště sekáče ze senoseěe v červnu, s polohou ruky na berličce, i primitivní slovenskou halenu dědouse pláně roubujícího.

Namítlo se redakci Českého Lidu, jakoby krojové barvotisky, kolorované fotografie měly větší cenu pro badání národopisné, než studie detailní, otiskované v Českém Lidu, od umělců, z nichž přímo byl jmenován také Josef Mánes. Vybírají-li při fotografování lidu oděného v místní kroj svůj typy skuteční znalci a odborníci, jako je na př. při fotografiích prof. J. Kouly a prof. J. Klvaně, jichž hojný a poučný výběr Český Lid již přinesl, je cena takového materiálu názorného zajisté značná. Takto pořízených fotografií, jejichž reprodukci Český Lid pravidelně a soustavně přináší, nenahradí barvotisk, při němž jemné a často právě nejdůležitější detaily ztrácejí se v pestré směsici strakatých vrstev barevných. Viděli jsme — zejména na předloňské Výstavě národopisné — celé řady, ba spousty snímků, k nimž fotografických desek zcela bezúčelně bylo zneužito, neboť předváděly hez výběru, co právě fotografovi z povolání se namanulo neb amateurovi namátkou před aparát fotografický se postavilo. A v tom spočívá právě také hlavní cena a význam studií mistra našeho, ze vybíral a volil s oním citem uměleckým, opírajícím 8e ohluboké pochopení naší národní podstaty. Umělecký tento cit mluví z každého díla Mánesova k tomu, kdo se nezavírá P^oti dojmu vyplývajícímu bezprostředně z výtvoru uměleckého. Josef