sekery od kraje trojboký důlek, zvaný zatká čili poutko (obra*; číslo 1. c). Jsou-li veškeré na vor navalené kusy vyušeny, navlíknou se na březovou nebo bukovou tyč, která nazývá se „vožděj" (obr. čís. 1. c), jenž se dříve „plecuje", t. j. částečně kůra seřízne a kolínka (součky) usekají, aby snáze zaschnul a nezahmval. Silnější konec jeho zove se hlava.

Když vor jest navlíknut, tehdy se vožděj u tenšího konce, aby se s něho kus nesmeknul, klínem upevní čili „rozklínuje".

Po té se vor „vopřemdí". To se děje takto. Vyvrtají se nebozezem kolmé otvory na vožději, a to pravidelně jen v krajnici a pulci, načež voplecovaná březová (buková nebo habrová) tyč zvaná „p ř e m-