str. 48
Slovenské písně.
I. Písně, sebrané od Hozeny Němcové.
Z netišt. rukop. podává Dr. J. V. Novák.
(Další řada.)
122. Žalo děuče, žalo réž a trhalo vičku, mělo bělé kolena . ..
123. Jde milý z Bystrice, 1) nese mi zlaté čerevice,2) já čerevíčky ráda nosím, za milého Boha prosím. 1) Muráň. 2) střevíce.
124. „čí su hen to krávy 1) v tom zelenom háji,
v tej zelenej březině?" „Moje, šuhaj, moje, čo som nachovala, kým si bol na vojně." 1) Valašské. Korálovioe.
125. Horáci, horáci, sami neboráci, 1) nasjeli žitečko, vyzobali ptáci.
1) ubožáci.
126. Naša paní Barbora čaká pána z Tábora, keď ho ona dočkala, storazí1) ho bozkala2) 1) stokrát. 2) líbala.
127. Ach, Bože, aky to žial, mně milovati, jinšú si vzau. Mně milovau po dva rocky, teraz stiská jinšie bočky.
128. Števane, Števane,
v světlém dolomane, ak sa moja hlava za tvoju poláme. Tmavá nocka, tmavá, zle po ňu choditi, kdě jáma, kdě vršku, nevím, kdě stúpiti.
129. Povedaju na mňa, že som já zbojníček, keóľ na mňa vidzeli hodbavný ručníček
130. Hora, hora, zelená chrasť, daj mi, Bože, něco ukrásť, kuoně, kuoně, lebo vuoly, lebo děuča po svěj vuoli.
131. Počkajce, děučence, bude ráno mráz, bude ráno Doroty, budu ostřit.....
132. Fašanky sa krácia, už sa nenavracia, staré děuky pláču, že sa pevyskáču.
133. Pozri seba, děuča, na onu vežu, tam tvoju slobodu do ručníéka viažu, do ručníčka viažu,
s hedbávnými konci,
abys neběhala
s cuzími mládenci.
134. Nade mlynom, pode mlynom tam se hušky peru,
a já vezmú karabinu, zabijú dakterú. Já ty hušky já nesmím bíť, já ty hušky dobre znám, to jsu hušky mojej milej, čo k nej chodívám.
135. A ty čtyry kuoně vrané, a ty čtyry paripy, nepuoj deine nahovárať, žádno děuče do Nitry.
|
|
|
