Předchozí 0087 Následující
str. 56

49. Svata Máři Majdalena, velká hřišnica byla, drahýma masťma Ježiše mazala, vlasoma raný vytírala, a na pušči bydlila, tam za svoje hřichy pokani činila. Anjel se ji zjevil a oznámil, že sú jeji hřichy před Krista Pana přivedeny byly. Z Opavy.

50. Před jídlem a po jídle: a) Požehnej nam ty dary, které buděmy brati a přijímati, skrze Tvu ščedrosť přijímati. Amen.

Z Utěchovic v pr. Slezsku.

b) Požehnáni z Tebe Otče dufamy, Pane, Ty nam daš pokrm v čas, všem ščedru ruku otviraš, uaplň každého životem a požehnáním. Amen.

Z Vehovic v pr. SI.

c) Děkujemy Tobě, nebesky Otče, za všecky Tve dary a dobrodiní, kterými si nas nehodných nakrmil, te milosti účastných učinil; tež nikdy nepřestáváš nam sve dobrodiní laskavě udělovati. Chvála tež buď Tobě, Pane na nebesich, pokoj ludem zde na zemi, milosť našim dobrodincům, a všem v Kristu zemřelým po tom pomijejicím životě dej jim radosť věčnu! Z Oldřišova v pr. SI.

Z dětského světa.

Obrázky ze Slovácka. Zapisuje podle hovoru lidove'ho Jos. Klvaňa.

1. Hra děvčat na šáteček. Tuto zme si nesměly hráť ve školí (sic!), to enom tak negde na hulici. Chlapci se na nás dívali a smíli se nám. To zme se pochytaly za ruky a zestúply si do kola- Jedna si stúpla do kola, držela čistej šáteček, chodila s ním do kola a říkala:

Mám šáteček mám, komu já ho dám; žádnému jinému, jen svému milému, tomu já ho dám, koho ráda mám.

A u kerej to doříkala, u tej se zastavila a prostřela před M ten šáteček na zem. Ta si naň klekla, políbila se s tú, co byla vedle ní, stala a zase tá do kola ze šátečkem chodila.

2. Na sv. Blažej a indá školáci chodívali a zpívali:

Dneskaj je sv. Blažeja deň, zachovává se obyčej ten

dyž školáci s rožněm chodí, po domech u dobrých lidí,

živností sobě hledají, podle navyklosti starý.

Panímámo, pro vašu čest, dejte nám slaniny lebo vajíček šest,

esli nám nedáte, potlučeni všecky hrnce, co v polici máte.

A tož dávali tem školákom dóvico.

3. Kojenec: Dyž umřela matka, kerá kojila — tak moje brstev-nice, co byly, to može byť dobrých štyricet roků — a ostelo po ní dí-ťátko, tož mu dávali mlíko plechová konvičku a cumel z krupice a mlíka. Šak by takovýmu dítěti Pambíček taky kř ivdy neudělal, dyby to vzá


Předchozí   Následující