k sobě. Co macocha, dyby to jak dobře obcházela, dyž přece „co néni od srca, néni k srcu". A říkajú tak ženský, že přej ta mrtvá šestinedělka do šesti neděl každú noc o 12 hodinách chodí díťátko kojit. To koli-kráť v tem domě, kde je ten maličkej siroteček, že slyšeli, jak se kolíbka hejbala!

4. A jak se s dětma mazlíte? No tak! „Moja baruška zlatá", to je nejčastější, nápotom: „Můj andělíčku, můj vtáčku čananej, můj beránku, ty si moja celá radostinka, z celýho světa tá nejvěčí, můj ho-lúbku sivěj." A dyž se dítě nástroji: „Ihá. to je čananá dívenka, čananej pašolíček, pašolek, tč, tč, tč, tč! Ten je natlójenej, tá je na-trčená!"

5. A jak trestáte děti? Dyž to bylo tak esce malý, to sem vzala tři prútky z metle a vyčubala sem ternu. Dyž se dítě po hubě liská, že je tuze sopliví. Do zádú se taky nemá bit, to se zajiká. Po hlavě može ohluchnut. Chlapi ti odpášú řemen lebo pás a terna přa-skama bijú hlava nehlava a matky zastávajú, protože neřády to vidijú, dyž chlap děti bije. no víte — chlapská ruka. Ženský tak ty věcí děti bijú hadrů lebo vařejú ruku. A to tý děcka hněď sú pod lůžkem. A to nekerý umí prosit: „Pro Boha vás prosím, pro všecky svatý, pro Panenku Mariu, maminečko zlatá, nebité mě, já už to víckrát neudělám! „Enom tomu dobře vydrat, sak by to takoví zlí nebylo.

6. Děti okolo hromádky mravenců: Ó, lidi! Póďte se podívááát, toť idú brablenci ze škole!

7. Dyž děti hřešijú — sakrujú, herdečijú (říkají herdek . . .) strašívajú ich, že jim dajú do hubičky oheň, lebo rožatú sirku. Aj pámbů že jim nasype do huby žižlavé uhlí.

8. A co děláš, Janku, když uvidíš žábu? Šestiletý Janek: No dybyste, dybyste vy uviděli žábu, zatníte dobře zuby a zavřité hubu, aby vám nesčítala zuby, lebo by vám vypadaly! Já dycky zatnu zuby aj hubu dóóóbře zavřu a esce potom chmac kameň a křáp po ní! ...

9. Novorozeůátko. Na velkéj pátek, to přej se málo kdy trefí, aby se narodilo maličký. To je velice ščasaý. Ale přej néni tu pamětníka, žeby se bylo na velkéj pátek komu dítě narodilo. Takový dítě mívá košelku. Dyž mu ju nechá, má velkú moc. Encm že co, matka tá si teho nepovšimne, ná a babka — tá beztak mu ju nenechá.