str. 60
Slovenské výšivky v Čechách.
P o z n. r e d. Pod názvem „Pozor na slovácke' výšivky" uverejnili jsme v českém Lidu VI str. 580—581. prípis, kde se poukazovalo na základě Vyškovských Novin 1897 č. 11. na prodej výšivek slováckych. Redaktor českého Lidu neztotožňoval se s tímto článkem, jak svědči prostá a ryze formální úvodní slova k onomu prípisu na str. 580 a vůbec neztotožňuje svoje mínění s tvrzením v „Za-slánech", redakci podaných k uveřejnění. Důvody toho viz v prohlášení redakce ěeského Lidu I. 1. č. str. 3.: „Sborník náš neodmítne z řady přispěvatelů nikoho i s míněním protivným, jen když se s vážnou prací a poctivou, slibnou snahou přihlásí. Za mínění svá odpovídá ovšem sám!" Nuže — o vážnosti, dobré snaze zasilatele onoho osudného p řípisu nemohl podepsaný hned pochybovati. Že by však podepsaný redaktor českého Lidu chtěl „zúmyslně" brojiti proti prodeji pravých slovenských výšivek od nuzných jejich hotovitelů a snad radil k tomu, aby všichni prodavači Slováci a Slovenky byli v Čechách vyhazováni z domů atd., tomu nikdo neuvěří, kdo zná posavadní obsah Českého Lidu, kde věcem slovenským je zachováno místo čestné a pravidelné jako v žádném jiném českém časopise, a dále tomu neuvěří nikdo, kdo zná třeba povrchně práce podepsaného, jenž i v studiích kulturně-historických i v národopisných soustavně, poctivě a s láskou všímá si Slovenska. Je-li potřeba svědectví o tom, otisknu referáty o Českém Lidu a o vědeckých pracích podepsaného, pokud byly na př. v Slovenských Pohľadech za poslední léta uveřejněny. Aby však ještě jasněji vysvitla zásada redakce českého Lidu výše otištěná (o zodpovědnosti spisovatelově při věcech sporných za mínění hájené], otiskuji doslovně, co proti onomu článku v českém Lidu napsal do Slovenských Pohľadu, Turč. Sv. Martin, 1897, č. 9. str. 491—496, Pavel Sochán, jemuž zároveň tuto děkujeme upřímně za věcné a patrně pravdivé, nestranné vylíčení sporné otázky, o kterou tu jde. Aby byla zásada výše otištěná důsledně zachována, nemění podepsaný ničeho na článku tomto. Rovněž jest ochoten, rozumí se, ještě další místo dáti též jiným věcným úvahám o tomto předměte. Dr. Čeněk Zíbrt.
Na prvý pohľad možno súdiť, že článok pochodí skorej od obchodného špekulanta, ako od vážneho znalca, ktorý šlendriánsky, bezcitne a surové narába perom. Článok je attentát proti našim bodrým Nitrancom, ktorí, ako kedysi turčianski šefraníci, roznášajú krám svoj na chrbáte po krajinách' rakúsko-uhorskej monarchie. „Vážený znalec lidových výšivek moravských a slovenských, jenž si nepreje, aby byľ plným jménem uveřejněn" (nielen plným, ale vôbec ani značkou), napísal tedy článok svoj s tendenciou kšeftového egoismu, alebo je „znalcom" etnografom z izby od teplej pece nevychádzajúcim, ktorí obyčajne píšu s vysokého „patra", a to samé duchaplné a odborné „pravdy".
Znajúc kraj i ľudí bezprostredne, možno mi asnáď hodnovernejšiu zprávu podať, než to urobil „vážený znalec, jeuž si nepřeje, aby byl plným jménem uveřejněn".
|
