Catharina vor allen andern gegenwärtigen unverheiratheten Weibspersonen verhei-rathet werden." — Dokladem pověr a věšteb na sv. Ondřeje je též žertovná rozprávka, otištěná v knize Žert a pravda, v Praze, 1796, fi, 6: „V jistém hlavním městě byly velmi pověrčivé šenkýřka, kuchařka a vinopalka, že před sv. Ondřejem celý den se postily, aby jim ten svatý pověděl, jakého muže která dostane. Když byl večer, sešly se všecky do šenkovriy. V té chvíli hvozdoví, tovaryši sladovnického řemesla, chtělo se píti, a šel do šenkovny. Když ke dveřím přišel, skrz okénko spatřil, kdoby v šen-kovně byl. Děvky právě o tom mezi sebou rozmlouvaly, že o j.edenácté hodině mezi sudy půjdou, a sv. Ondřeje ptáti se budou, která jakého muže dostane. Hvozda vyslechna tu hloupost jejich, coufl nazpátek, a v určitou hodinu mezi sudy se skryl. O jedenácté hodině přišly skutečně ty pověrčivé dívky, a šenkýřka první se otázala, řkouc: Sv. Ondřeji, muži Boží, jakého muže dostanu? Za ní chodil bečvář. Hvozda odpověděl tlustým hlasem: Ty dostaneš bečváře. Pak kuchařka se ptala: Sv. O., m. B., jakého muže dostanu? Za ní chodil švec. Hvozda odpověděl: Ty dostaneš ševče. Poslední se .ptala vinopalka. A poněvadž ji žádný nechtěl, hvozda odpověděl: Ty dostaneš rasa ! Na ráno hvozda všecko pověděl, a ty děvky skrze svou pověrčivost tak byly zahanbeny, že hanbou raději svou dobrou službu opustily."

22. Rádi 6 A., Dr., Osnova za so-biraúe i proučovaiie grade o uarod-nom životu, v Zagrebu, 1897 (otisk z II. dílu Zbornika za narodni život i običaje južnik Slavena). K posavadním dotazníkům o sbírání materiálu lido-vědného u Slovanů druží se nová práce téhož druhu, výborně sestavený dotazník od Dra. A. R a d i 6 e, vydaný"nákladem Jihoslovanské Akademie v Záhřebe v II. díle Zbornika za narodni život, o němž Jsme podali zprávu v Českém Lidu VI., 403. Dr. Radíc osvědčuje tu neobyčejně bystrý smysl pro vědecké roztřídění materiálu v ráležité, přehledné skupiny. Dotazník svůj založil na široké, všestranné podstavě. Již úvodní výklad o studiu lidovědném poučuje, jak rozlisuje, rozebírá vývoj kulturní vůbec a

u Chorvátů zvláště. Dotýká se tu otázek, které také u nás nejsou posud nadobro rozluštěny: národ — lid, ethno-grafie — historie. Zásluhou křesťanství, vlivem idey křesťanské, obrácena byla pozornost ke všem národům. Nebylo tu národů „barbarských" podle smyslu kultury řecko-římské. Předmětem líčení ethnografického nebyly pak podivné, nápadné zjevy u národů „barbarských", „divokých". Pozorování a popisy děly se se stanoviska všeobecného a všímaly si národů všech. Jejich život, obyčeje, tradice byly studovány, srovnávány, aby se pak došlo ke konečným, trvalým závěrům, jak praví Dr. Radio doslovně : „op ceniti zakoni, po kojima národ živi i misii. Tomu su na-učnomu poslu dali ime e t n o 1 o g i j a, nauka o narodima, n a r o d o z n a n-stvo." Spisovatel dochází podobného výsledku na konec svojí úvahy, jako byl vyložen pracovní program české lido-vědy v 1. čísle I. ročníku českého Lidu a jako podepsaný i mimo český Lid jinde zevrubně snažil se obhájiti srovnávacího stanoviska při studiu o kulturním -vývoji (viz doklady v Českém Lidu VI., str. 308—315). Praví dr. Radió doslovně na str. 12: „Ako i národ ima svoju kulturu, třeba ispitati, u čem stoji, kakova je: třeba joj, pa bila kakova mu drago, odrediti mjesto uz druge, a ne pod drugima. Tako ce se doíi do uvjereňa, da svi narodí, koliko mogu prilikama, u kojima živu, radě na za-jadničkom djelu ludske prosvjete. Tako če se skrhati oštrac prigovaraúu tudi-naca, kóji kulturné tekovine susjednih naroďa připisuj u samo sebi. Tako cemo saznati, ima li národ i koliko ima u svom biéu uvjetá za život i razvitak. Tek ondá, kad na stráni gospode nestane prijezira, a na stráni národa mržrie, koj oj vise ne če biti razloga, moči če čitao národ složno raditi. A vi-dimo i čujemo, kako je čitavoj Evropi na ustima riječ národ, kako národ i sam traži jednako právo za sve. No sve je deklamované uzaludno, dok ne bude, kako rekosmo. To je zadača i cijel na-rodoznanstva. Ne mislimo, da če taj posao, i po tom pomirba gospode i národa, t. j. različitih kultura, biti skoro gotova, da če se tě kultuře skoro izravnati, nivelizati. No to je naša cijel."– – –