Jména pouhá ovšem též nedokazují původu starého, ale půdorysy aspoň poloviny těch osad svědčí, že nevznikly podle práva emfyteutického, a že jsou tudíž starší r. 1200.

3. Námitka, že podle listiny nutno jest hledati Lemúze na západě a nikoli na severu hranic českých, měla by váhu, kdyby jednalo se o pomezí Čech v rozsahu nynějším. Dnes Jablonsko vskutku je na severu, ne na západě- Máme však na zřeteli říši Boleslavů X. stol., která táhla se ještě dále na sever za Krkonoši, a tomuto obvodu Jablonsko činí právě severní cíp západního pomezí.

4. Námitka, že nesmíme uvozovati Lemúzů do Jablonská, ježto prostírala se tam končina pšovská, a jsou-li v Jablonsku osady staré, třeba jich přičítati Pšovanům, je jen zdánlivě platná. Zakládá se na pouhé hypothese málo prospívající, lze-li ji nahraditi jinou lepší.

Vztahovali tak zv. župu boleslavskou, později řečenou i kameneckou, kteráž obecně pojena jest k Pšovsku, příliš daleko k severu, až ke hranici, aniž k tomu dokladu jiného, nežli že též archidiakonat boleslavský k týmž místům dospíval.

Kdyby pozdější archidiakonat boleslavský kryl se s východním územím vévodství pšovského, pak by Pšované bydlili v děkanátech hradištském a turnovském. To nepřípustno je z důvodů ethnografických, pochybno z příčin archeologických, nikdo z historiků mínění takého nevyslovil.

Odlučujeme-li však tyto dva děkanáty od arciděkanství boleslavského pro kmen jiný, smíme odštěpiti i děkanát jablonský pro kmen Lemúzů.

Můžeme dovoditi, že Jablonsko nesouviselo s Pšovskem v dobách starých, ano že bylo naprosto odloučeno velikou mezí, kterouž položila sama příroda. Mez ta existuje namnoze až d o s a v a d.

Na rozvodí mezi říčkou Mohelkou, pobočkou jizerskou a prameny ploučnickými vybíhá od Ještěda k jz. hřbet horský, nesoucí na temeni t. zv. „Čertovu zeď", čedičovou to vyvřelinu prostřed pískovcových skalin. Zvedá se do výše 400—500 m. a zahalen je dosud hustě černým lesem. Hřbet ten, málo přístupný, dojista slul někdy Brdami, kteréžto zapomenuté jméno zachovala jen víska Zábrdí na sev. svahu a potok Zábrdka. „Čertova zeď" je název nejspíše původu německého.