Tam, kde končí Brdy, počínají nepřetržité lesy, dosud velmi řídce osídlené. Táhnou se v šířce několika hodin míle daleko k západu. Lesy ty poč. 13. stol. náležely ještě komoře královské, byly tudíž pradávné.

V končině té jsou města Kuří Vody, Bělá, Dokzy a vsi Křupá, Jezvé, Židlo, Rokytná, Strassdorf, Vrchbělá, Podbezdězí a hrad Bezděz. Strassdorf jest ves patrně nová. Kuří Vody založeny jsou jako město Freistadt po r. 1249 Hynkem z Dube, jenž založil i ves Křupou a Chlum. Dokzy vysazeny jsou na mýtě v lese královském r. 1264 od Němců Hertwiga a Konráda. Bělá, pův. N. Bezděz, přenesena na místo nynější až r. 1338, byvši založena asi r. 1293 na místě nynějšího Podbezdězí pod Bezdězem. 1) Vsi Jezvé, Kokytná, Židlo půdorysem ukazují na základ nový podle práva purkrechtního, založeny byvše na zboží kláštera hra-dištského.2) Hrad Bezděz pak vystaven byl asi koncem 12. stol. a spravován kastellany knížecími. Vrchbělá slula původně prý Dlouhou Doubravou, což zase svědčí o místě v lese. 3)

Tedy o všech" osadách dnešních lze ukázati více méně jistě, že neexistovaly u věku X., ale na místech jich šířil se starý hvozd. V západním pak jeho kuse až k nynějšímu Jestřebí prostupuje podnes skalí pískovcové, t. zv. Kummergebirge, mezi Dokezskými rybníky a Ploučnicí, rozervané, těžko přechodné.

I lze podstatně za to míti, že v dobách staroslovanských hvozd byl tu všude divokým pralesem, snad mnohem rozsáhlejším ještě nežli nyní. Je těžko připustiti, aby obapol hradby tak širé sídlil kmen jediný. A tak přirozeným chodem dospíváme k výsledku, že prales ten tvořil pomezní hvozd mezi Pšovany, Charváty a Lemúzy. Vskutku prostředkem lesů bělských a dokezských právě na rozvodí běží i pohraniční čára starých děkanátů kameneckého, hradištského a jablonského.

Umístěním Lemúzů do Jablonská nevylučují se Pšované od pomezí, neboť přiléhají mezi Bělou, Kuřími Vodami a Hradištěm ke hvozdu, běžícímu až k Ještědu, hranici zemské.

(Pokračování.)