stava o silném krku a jediné hlavě se třemi obličeji. Spodní roucho jest bílé, vrchní červené a zpod okrajů vyhledá rub tmavošedý. Šat u hrdla dosti vystřižený spjat jest na prsou sponou kosočtverečnou, doleji pak rozevírají jej ruce Trojice, držící páskový trojúhelník s kruhovými destičkami, opatřenými nápisy českými: nahoře v právo „Bůh Ottec", — v levo „Bůh Sin," — dole „Bůh Duch Svatý" a uprostřed „G-eden Bůh". Jest to tedy podobná páska, jako jsme poznali na pokálu drážďanském a na františkánském kostele ve Vídni s tím jediným rozdílem, že na páskách není psáno, a že střední destička spojena jest s vlastním trojúhelníkem jen jednou páskou kolmo postavenou. Hlavu zdobí koruna bohatě zdobená, mezi páskami kovovými vyplněná látkou červenou. Za hlavou jest veliký oblak bleděžlutý, ozářený bledšími paprsky. Po ohou stranách hlavy jsou na temně hnědých oblacích vždy dva andílkové. Ylas i vous jest úplně tmavě kaštanový.

Malba, ač můžeme-li vůbec v případě tomto užiti toho slova, jest tak prostinká a neumělá, že obraz tento jest nejslabším výtvorem z dokladů námi uvedených, ale má zajímavou minulost. Byl mi zapůjčen laskavostí vdp. Jana Jelínka, faráře v Bojkovicích blíž Uher. Brodu na Moravě.11) Býval zavěšen v kapličce jedné z přifařených osad, odkud později odstraněn a chován v soukromém domě. Majetník nechce jej prodati ani vyměniti. Ač byl vystaven na Národopisné výstavce v Uher. Brodě, četně navštívené od znalců, přece zůstal nepovšimnut!

Dodatečně upozorňuji ještě na to, že všecky obrázky až na čís. 5. mají šat na prsou hluboce vystřižený, v chobotnatý záhyb v před vybíhající.

Také na výstavce v Eychnově nad Kněžnou vystaven byl obraz nejsv. Trojice se třemi obličeji, což připomínám na doplněnou.12)

Uvážíme-li, že ještě papež Benedikt XIV. vydal proti těmto obrazům zákaz dne 1. října r. 1745, pak musíme domnívati se, že ještě v 18. století byla jich hojnost, a kyne tudíž naděje, že časem objeveno bude více dokladů, žádoucích zvláště pro naše musea.