se Grobmann podobných prací českých (jež nepřímo byly by vždy zároveň sbírkami pověr vykládaných) dopátral a pokud jich použil. Bohužel jsem se přesvědčil, že nečerpal Grohmann z tohoto vydatného pramene, o kterém patrně nevěděl.

Zjistiv údaji bibliografickými, že v literatuře české tři podobné spisy byly vydány, po delším hledání jsem jich získal k svému studiu. Nejdříve jsem se přesvědčil, že jsou to volné překlady a napodobeniny příbuzných spisů německých. Zároveň však brzy vysvitlo, že přes tento cizí původ nepozbývají důležitosti pro studium československých pověr. Spisovatelé a překladatelé čeští byli nuceni voliti si příklady z pověry, zakořeněné mezi lidem československým, se všemi podrobnostmi, s původním, domácím názvoslovím, i když se přidržovali pořadu a soustavy v cizích knihách, jež jim byly podkladem.

Další rozvahou o významu těchto českých spisů došel jsem přesvědčení, že vlastně tyto tři sbírky, od nikoho posud nepoužité, tvoří vůbec základ sbírky československých pověr ze století XVIII. a ze začátku věku XIX., kterážto sbírka ve spoustě plev přirozených výkladů možných i nemožných ponejprve v naší literatuře byla tu soustavně pořízena, a dotýkala se všech stránek pověry československé. Co Grrohmann. uspořádal z Houskový sbírky, z Krolmusa a jiných, co původního potom bylo sebráno z lidového podání, co nyní sbíráme na poli pověry československé, to vše možno svésti a posunouti i zařaditi za Grohmannovu sbírku i sbírky předchozí do století XVIII., do výboru z oněch tří spisů československých proti pověře.

Naznačené tuto důvody nutkaly6), aby výbor z těchto tří spisů, nyní velice vzácných, byl učiněn přístupným, asi podle Grimmova vzoru, jenž také ke své Mythologii připojil otisky všech důležitějších starších sbírek pověr. Vypouštím z textu oněch tří spisů, co nesouvisí s předmětem, o který tu jde. Jinak vypisuji doslova. Bude pak tento výbor jakýmsi doplňkem mých Staročeských obyčejů, pověr a slavností, vydaných v Praze r. 1889, jakožto druhá sbírka staročeských pověr a obyčejů, s jejímiž jednotlivostmi dlužno nyní sbírku Grohmannovu i všecky pozdější a nynější srovnávati, zkoušeti původ a stáří zjevů pověrečných, posud kolujících v lidovém podání československém.

„Odkryté tajnosti čarodejnických kunštů k vejstraze a vyučování obecního lidu o pověrách a škodlivých bludech, Sepsané v německé řeči od Pána 0 Eckartshausen, Do moravského jazyka přeloMl upřímný milovník své vlasti, v Holomouci, vytištěné u Josefy Hirn-