str. 115
nechtěl povolit, ale když na mne mnozí touže dotírali, šel sem ku ne-božkýmu pánu farářovi, a od něho sem poradu, z ohledu na touto věc, prosil. On se z toho jen smál a pověděl mi, abych se s takovými babskými pletkami naskrze neobíral, že u moudřejších lidí v posměch upadnem. Na moje štěstí potom v krátký čas pršelo, a přestali mne blázniví lidé nepokojit. Učitel: Takové smíšné a bláznivé věci sprostí lidé častokrát před sebe berou. Tou ženu, která se tak do vody nezamoří, jako jiné, měli by sme hned za strygu a za nějakou bezbožnici uznati? Ó sprostnost! Ó nekřesťanská k lidem náklonnost! člověk velmi tučný, anebo který velké plíce má, nikdy se tak do vody zamořiti nemůže, jako jiní lidé. A tak těchto lidí hned bysme měli za nespravedlivých lidí aneb za strygy uznávat?" 3)
Proti pověře, že stryga, čarodějnice, ve spaní lidi „dlávívá", namítá spisovatel, že to působí krev, jež se zastavuje ve spaní, kdy se člověk nepohybuje, na prsech a působí zde tlak, nebo také se to stává, když člověk s přeplněným žaludkem usnul. Lidé opět neznají přirozených příčin tohoto tlaku, této těžkosti na prsech ve spaní a svádějí to na vrub čaro-dějnickó moci. Kdo věří, že stryga takto moří lidi, mívá sny o tom, když ho tlak skličuje, že ho čarodějnice „dláví" a když se potom probudí, nedá si za jinou, než že onen sen byl skutečností, že ho skutečně stryga dávila. Tak vznikla tato pověra 4) a přidružené další bláznovské povídačky, „že kdyby někdo nad takovým, kterého dláví, v ten čas zámek zamknul, že by to, co ho dlávilo, tam zůstalo chytěno."
Dokazuje dále učitel shromážděným sedlákům holou nemožnost pověry, že snad čarodějky mohou kravám ubírati mléka svým pohledem a pod. Kráva ztrácí mléko z přirozených příčin, když pozře jisté bylinky, když ženy krav neošetřují, nebo když zlé ženy ze závisti, ze msty nebo ze šibalství tajnými, ale přece jen přirozenými prostředky na zdraví škodu kravám činívají. Často bývají to služebné dívky, které samy potajmu
3) V poznámce přidává Michal Institoris (str. 122): Jeden již dávno v Pána zesnulý výborný církevní učitel.sám mi vypravoval, že sobě jednonc jeho posluchači byli vzali do hlavy, své ženy koupati, aby tak vyzvěděli, nejsou-li některé mezi nimi strygy a čarodějnice. Při tom pak ták byli vážliví, že se osmělili i na tohoto svého duchovního otce nezbedně dotírati, aby spolu i on svou manželku dal zkoupati. Když ale on v tom jim' zmužile odpíral, nedali se jinače upokojiti, než tak, že ji musil od tolio koupání padesáti zlatýma odkoupiti. Když ale potom u svého zemského pána o to se požaloval, musili těch padesát zlatých zpátkem navrátiti.
4) V poznámce str. 126: „Mně sice, poněvadž sem o strygách hned od mého dětinství málo držel, na kolik se mužem rozpamatovati, nikdy nesnívalo, že by mne v takovémto tlačení krve byla stryga dávila. Poněvadž ale častokrát sem slýchal, že když taková hrubá, rápavá, jedovatá žába, kterou naši Slováci, ač nedobře, korytnačkou nazývají, někomu spícímu na tvář vyleze, že mu tak mocně ústa i nos stiskne, že kdyby mu někdo nepřispěl za včasu na pomoc, musil by se zadusiti, tehdy, hle, takováto žába mne obyčejně ve snách dlávívala. Toto noční dlávení naši Slováci, někteří skřítkem, jiní můrou, jiní opět znakem, a kdo ví, jakovým jiným jménem nazývají."
|
|
