krávu podojí a mléko odcizují, i potom se vymlouvají, že čarodějnice mléko odbírá, aby takto zakryly svou lesť a zlodějství.

Spisovatel jde ještě dále ve výkladu o přirozeném potracení mléka. Lidé neznají, proč nemají krávy mléka, a příčinu si vysvětlují vybájeným čarodějnickým účinem, jako prý onen hospodář, který to rovněž sváděl na čarodějnici. „Po některém čase jeho manželka z chléva přiběhla do izby a povídala mu, že jeden veliký had od kraví utekl a do jisté díry rychle se skryl. Ten hospodář potom že za čas tajně pozor dal na svou krávu a na toho hada a že s podivením viděl, jako ten had krávu tou sál aneb cical; že mu dolů lehla a že se mu jako teleti sáti dala. Potom že toho hada zabil, a jeho kráva dosti mléka měla. Sedlák: Ach — kdo-žeby to pomyslel, že by had mohl tak krávu vysávat? Učitel: To není věc nemožná." 5)

Proč někdy bývá mléko špatné, nečisté, že se roztahuje jako teplá smola, nebo jindy krvavé, vykládá spisovatel přirozeně nakažením krve v krávě, účinem některých zelin. Bláznivá věc je, vařiti takovéto mléko špatné a za varu míchati vařečkou s tím domněním, že se čarodějnice musí trápit a mořit, dokud se mléko vaří, a že musí do domu přiběhnout. Mléko všecko již vyvře, a předce žádná čarodějnice se neobjeví, leda osoba, která náhodou do stavení zavítá.

To jsou též blázni a nekřesťané — zakončuje učitel výklad — kteří na maštalních dveřích C.M.B, anebo tři kříže (+ + +) proto píšou, aby jim strygy nemohly mléko odebrat aneb pokazit. Nadto ještě větší blázni jsou, kteří krávě v ten čas, když má na pole prvníkrát vyhnaná být, na rohy mužskou spodní šatu zavěšejí, anebo s takovou ji po všech místech utírají, aby stryga nad ní žádnou moc nemohla mít.

Za pouhé pletky babské vyhlašuje dále učitel ošklivý, nelaskavý obyčej, že lid prostý po západu slunce nechce nikomu cizímu dát mléka, protože prý snadněji může takovým kravám učarováno býti, od kterých toto mléko je nadojeno. Při tom mnozí i ve dne, bojíce se neštěstí, nechtějí jiným mléka prodat, kromě když ho nejprve osolili. Sedláci při-svědčují učitelovi, že často nakrmili pocestné a chudobné mlékem, nedbajíce pověry zmíněné, a proto předce měli vždy hojnost mléka dobrého, lepšího než ti, kdož místo pečlivého hospodaření obírali se babskými daremnostmi.

Umývám a vypařování mléčných nádob některými zelinami může býti věc dobrá, užitečná, když se to koná z čistoty, nikoli z pověrei-nosti. Tu se spisovatel rozhovořil o některých pověrách při mléčném hospodářství: Někteří blázni tři vršky ze šípu s nožem a s vidličkami na cedidlo kladou a tak mléko cedívají — ale neznám, z jaké příčiny. Ovčáry sice při horách kladou chvojky aneb prutky z jedlového stromu na cedidlo, ale oni to proto činívají, aby se vlna, která se mezi mlékem