3. Hůře je, když tlačí „můra" někoho. Tu už nemůže dejchat, slábne, umírá. — Můra tlačí ve spaní — pije krev. Přijde do „seknice" každou „skoulou", ba provleče se i klíčovou dírkou. Můra je živoucí člověk, mužský a obyčejně ženská. Na kohosi chodila můra. Postižený v dřímotě cítil, jak ho dusí, ale vzbudit se nemůže. Jednou se však přece vzbudil, vyskočil, aby zavřel dvéře, jestli snad zůstaly pootevřené, ale při měsíčku zahlédl jen v klíčové dírce konec stébla, jak zmizelo. Podruhé, když ho tlačila, zase se vzbudil, „chrast" na prsa, stéblo zachytil a rozdrtil — ráno pak zvoüili „hodinku" sousedce, která celá potrhaná ležela zkrvácena v posteli. Byla můrou. A jiné pomoci není od ní, leč zamezit jí přístup nebo se jí zmocnit. (Slavniě.).

4. Těžká je nemoc, když vrazí se do těla nátka. „Skládá se" do nohy, do ruky, kamkoliv. Také „nádní kost" se „dělá". Nátka se za-žehnává, a to takto: Nemocný zabalí se do pytle od žitné mouky, a zažehnávající říká: „Nátko, nátko zlá, vyjdi z tohoto těla, z této hlavy, z těchto rukou . . ." vyjmenujou se všecky části těla a z celého se vyžene. (Slavnič.) — Nádní kost (námní, návní, nátchní) se zažehnává: Trpící odebere se všedního dne do kostela, klekne do prázdné stolice, neboť nikdo nesmí zažehnávání jeho pozorovati. Při pozdvihování vyhledá si příslušnou modlitbu, tu přiloží na návní kost, a když se ostatní lidé bijou v prsa, on říká: námuí kosti, přestaň růsti; nerost, nerost znamení jako neroste kamení od Syna Božího narození. (Č. Heřmanice.)

5. Když má někdo „psinu" (= zimnici), nejlépe jít si koupit a vypit „míchaného trunku", ale tak, že vezme peníze a lahvičku, položí obé na pult a nesmí nic mluvit Nejlépe, když někdo jde s ním a řekne to za něj. (Č. Heřmanice.)

6. Když se dělá „břed", má se klíčem zavřít. Klíč položí se tak, aby vršek „bředu" byl v dírce, pak do půl se otočí klíčem a klíč se zdvihne. Na to zase křížem na dřívější polohu se tak položí a zase do půl otočí, a to se třikrát opakuje. (Ö. Heřmanice.)

7. Mrzutá kožní nemoc jsou bradavice (= bradavky). — Bradavky stírají se syrovým masem, to pak pod okap se zakope. Když maso shnije — bradavky zmizejí. (Č. Heřmanice.) — Podváže se jedna po druhé žíní, a kolik bradavek, tolik uzlíčků se na žíni nadělá. Pak se přinese ze sklepa jablko, rozkrojí se, žíně s uzlíčkama vstrčí se do. něho, a jablko dá se do sklepa na místo, kde leželo. (Tisová.) — Spočítají se bradavice, pak se to číslo od zadu ku předu říká a na režné niti tolik uzlíčků při tom se udělá. Nit ta dá se na místo, kam nikdy slunce nemůže svítit (pod kámen), a až nit shnije, bradavice samy se- ztratí. (Větrní Jeníkov.) — Nebo má se to takto udělat: Postižený má jft na proud k vodě, 'když někomu vyzvánějí (t. j; hrany) a on neví komu. Proudící vodou se bradavky tak dlouho smejvají, pokud zvoní, a při tom stále se říká: „Zvonějí hrany — nevím komu, bradavice, jděte dolů."

(Č. Heřmanice.)

8. Ječné zrno na oku nejlépe je propíchnout ječmenem. (Č. Heřmanice.) — Nebo: Kdo k takovému přijde, má do očí mu třikráte říci: