vajíček. Nezemře-li dítko po koupeli do 24 hodin, pak se, byť by i sebe hlízovatější bylo, „vylíže". — O chřadnoucím děcku panuje obyčejně domněnka, že má lunzoch nebo suchoty (souchotě). Tyto se obyčejně zaříkávají. V Sedlištích u Frýdku zemřela před několika roky „baba", k níž lidé s dítkami z daleka na poradu přicházeli. Tato dítko koupala a souchotě před jakýmsi obrazem zažehnávala: aby neduh tento (souchotě) k dítku práva neměl, aby dítko na živu zůstalo — jestli si smrt jinou příčinu nevyhledá (!). — Padoucnici jest těžko léčiti; za tou příčinou nutno každému případu — pokud možno — předejíti. Děti dostanou padoucnici nejspíše z leku. Proto, když só dítko ulekne na př. psa, vystřihnou se tomuto chlupy mezi očima, hodí se na řeřavé dřevěné uhlí a dítko se okadí. Když nic jiného, posílají matky děti aspoň na stranu, aby leknutí zlý následek nemělo. — Na omrzliny přikládá se kyselé zelí, které, když se na údu prohřálo, se vždy v ledové vodě proplachuje a znova přikládá. — Na opařeniny přikládá se strouhanina ze zemáků. — Na spáleniny přiloží se plátěný hadr, na nějž se nakape jelení lůj. — Při otravě nutno zvěděti, co otrávený požil. Tatáž krmě na „oškvarek" spálená a s vodou vypitá pomůže chorému opět ke zdraví. — Při uštknutí zmijí se rána vyssaje, pevně obváže a pije se tolik kořalky, mnoho-li jen píti možno. — Na rány ostrým nástrojem, nožem, srpem, kosou způsobené nejlépe přiložiti nezaprášenou pavučinu, aby se proud krve zastavil. Dobrý obvazek a dobrá „nótura" vykoná ostatní. — JBány udeřením, pomačkáním a jinak způsobené hojí se arnikou, také Božím dřívkem (brotanem), jež se na másle usmaží. Vymývá-li se rána louhem z popela z „jasínového" (jasanového) dřeva, rychle se hojí. — Kuří (slepičí) sádlo požívá velmi dobré pověsti jako znamenitý prostředek při vředech a podebraninách. Toto sádlo činí kůži měkkou a mírní bolesti. Když se vřed „odebere", přikládá se „živica" (pryskyřice z jedle), kteráž boláky čistí a čerstva hojí. — Před nákazou vůbec a před zlou nemocí (tyfem) zvlášť chrání se náš horal tím, že vykuřuje příbytek jalovcem, jehož v horách všude hojnost. Jahůdky jalovce nakládají se do kořalky, také se v době nákazy česnek s vodou zapíjí. Obého užívá se na lačný žaludek.

Tolik můj ochotný známý z Bezkyd. Další údaje podařilo se mi po různu sebrati.

Koltuň neb mamuník, také skřítek (hoste c). Koltúň*) jest dvojího druhu: suchý neb mokrý. Jsou-li toliko bolesti v údech, v kostech (lámání a dření), jest koltuň suchý. Otevře-li se na pobolujícím údu rána a „hnojí-li" se, jest koltuň mokrý. Osobě, které koltuň „škodí", svinou se obyčejně vlasy, načež bolest uleví. Ba, jest nejlépe, aby se nemoc neprodlužovala, vlasy ani nečesati a svinutí umělým způsobem přivoditi. To se učiní, když se vlasy na zadní části hlavy smolou namažou. Ustřihne-li se chumel vlasů předčasně, se zlou se člověk