Předchozí 0214 Následující
str. 152

Z toho ze všeho možno souditi, že netoliko ona geometrická znaménka mythologická, jež ve vzorcích našich se vyskytují, měla u Slovanů význam symbolický, nýi>rž že celá řada ostatních motivů květinových a podob zvířecích, z nichž se vzory naše skládají — jako u jiných národů, jmenovitě východních — měly taktéž význam náboženský a nebyly tudíž jen nahodile do vyšívání přijímány. Jako granátové jablíčko na východě mělo u starých národů hluboký význam symbolický, tak naproti tomu mělo u nás týž význam naše jablíčko stromové, jehož podoba ornamentovaná jest nejoblíbenějším motivem ve vyšívání slovanském vůbec.

(Pokračování.)

Kroj a vyšívání lidové na Blatech.

Podává František Lego.1)

3. Kroj mužský.

Blatský kroj mužský nesnadno jest nám popisovati, ježto se nám z něho, jak později se zmíníme, jen z místa jediného něco málo zachovalo. Poměrně nejvíce zachovalo se ještě koženek, ač i těch jest již po'skrovnu mezi lidem.

Nejstarší známý nám kroj mužský pochází z počátku tohoto století. Vznikl nepochybně již v době baroku a užívalo se ho až do let padesátých. Pak začal velmi rychle mizeti. Ženské byly v ohledu tom kon-servativnějšími než muži.

Nejvýraznější částí kroje toho byly dlouhé šosaté soukenné kabáty, jimž říkalo se „župany". Sukno to vyrábělo se v okolních městech z české vlny, kteráž na tak zvaném koníku ručními kramplemi se roz-česávala, na kolovratech ručně upředla a na dvě podnožky utkala.

Barvy byly olivově zelené. Límce županů byly stojaté, asi 9 cm. vysoké; rukávy byly velmi úzké, na konci třemi knoflíčky sepnuté. Límce a dolejší část rukávů byly vyšíváním zdobené. Vyšívání to nebylo tak bohaté jako na př. na Domažlicku nebo Litomyšlsku; prováděli je pak vesničtí krejčí. Život županu byl velmi krátký, zvýší pouze asi 32 cm., šosy byly však velmi dlouhé; dosahovalyť více než do půl lýtek. V zádech byly šosy na třech místech v záhyby sebrány. Tato tři místa byla místo knoflíků ozdobena třemi kulatými malými třapečky ze zeleného nebo různobarevného hedbáví; z těch pak vyrůstaly po zádech tak zvané „jedličky", rovněž hedbávím zeleným vyšité, kteréž měly podobu metliček nebo klásků. Župany zapínaly se velikými mosaznými sponkami'a babkami, jichž byla po okraji celá řada přišita, a to buď v řadě nepřetržité, nebo ve čtyřech skupinách po čtyřech kusech v mezerách asi 5 cm. Zapnut


1) Č. 1. a 2. viz v Čes. Lidu VI. 149—152.

Předchozí   Následující