Předchozí 0215 Následující
str. 153

býval župan obyčejně jen u krku. Kapsu měl pouze jednu, a to vespod na levé straně prsou. Podšívka byla pouze na kraji ze světle zelené „punčovaniny" 2) čili šerky, ostatek pak byl z hrubého režného domácího plátna. Poprvé spatřili jsme takový župan před šesti lety na národopisné výstavce v Soběslavi; nepodařilo se nám však ho získati, ježto byla cena jeho přemrštěná. Dva župany blatské, chované v městském museu jindřichohradeckém, pocházejí ze Slověnic u "Lomnice. Nosil je až do smrti své r. 1894 stařec as osmdesátiletý. To byl, pokud nám známo, poslední sedlák na Blatech, jenž kroje toho starého ještě užíval.

Asi v letech padesátých ustoupil tento druh kabátů kroji jinému, jenž co do formy valně se již nelišil od kroje městského. Zhotoven byl z jemného sukna tmavomodrého; límec měl ohrnutý, ležatý, rukávy úzké, život delší a šosy kratší, řasnaté. Knoflíky na něm byly perleťové, kapsy v šosech.

Vesty byly rovněž soukenné, velmi krátké a kolem kapes poněkud vyšívané, knoflíčky na nich zrcádkové, barvy červené, jež byly tehdy na Blatech velmi oblíbené. Knoflíčky byly na vestě ve dvou řadách pouze pro ozdobu přišité, vesta pak zapínala se v prostřed opět pomocí sponek (háčků) a babek jako u županu.

Spodky byly kožené, z jirchy kozlí, takzvané „kozlovice", žlutou hlinkou natřené, „nažlucené". Nohavice dosahovaly pouze pod kolena, kdež byly pěti až šesti knoflíčky mosaznými nebo skleněnými sepnuty a dlouhými řemínky, na konci rozšířenými, na mašli uvázány. Poklopec, jenž nikdy nescházel, připevněn byl nahoře k obrubě třemi mosaznými většími knoflíky. I koženky byly vyšívané, a to buď jednoduše hedbávím bílým (v konturách ornamentu) anebo bohatěji též hedbávím pestrým (bílým, červeným, zeleným a žlutým), ty pak ovšem se nežlutily. Vyšívání táhlo se od kapes dolů podél švu nohavic až k prvnímu knoflíčku. Rovněž byl i poklopec vyšíváním ozdoben, a to v prostřed a po okraji levém a pravém, kdež dole zakončeno bylo pěkným kvítkem. |

Punčochy nosili muži modré, jinoši bílé. Obuví byly střevíce, v době starší přeskami, později pak koženými třapečky zdobené, kteréž k střevícům se řemínky připevňovaly. Později nosili mužští i boty vysoké, což i nyní se děje.

Košile, „tenčíce" zvané, byly z pěkného tenkého plátna zhotovené ; rukávy měly široké, nadmuté, límce pak ohrnuté. Na krku pod límcem uvázán byl pěkný šátek -hedbávný. Košile tyto, nyní rovněž již velmi vzácné, měly límce, náramky a spodní část rukávců hedbávím a perličkami vyšívané. Také jednu náprsku mužskou, výhradně perličkami zdobenou, shledali jsme v Pelejicích. Získalo ji Náprstkovo museum.

V nepohodě a v zimě nosili muži, zvláště na Třeboňsku, velké řasnaté černé pláště s dlouhými límci. Kromě toho užíváno všude n*a


2) Punčovanina jest látka velmi pevná, jejíž osnova jest lněná, outek pak vlněný. Výrobou šerk zabývají se dosud tkalci, jimž říká lid „šerkáři".

Předchozí   Následující