Blatech i kožichů, a to krátkých i dlouhých, kteréž byly na zádech květy, z barevné kůže vystříhaných a pak přišitých, ozdobené. Nejdéle udržely se v okolí Soběslavi. Nám nepodařilo se ani jediného již získati.

Pěkným doplňkem mužského kroje blatského byly tchořovice avydrovky. Tchořovice čili beranice byly čapky asi 30 cm. vysoké, po levé straně třemi hedbávnými širokými mašlemi zdobené, které za větru se třepetaly. Nejvíce zhotovovali je kožešníci ze zvláštního druhu kožešiny psí a černého berana, ovšem pak i také z kožešin vzácnějších. Dýnko měly prohloubené, vnitřek pak byl podšit bílým beránkem. Tchořovice slušela blatským sedlákům znamenitě. Nosili ji v zimě i v létě. Vydrovka, jinak též „aksamitka" zvaná, byla jako téměř po celých Čechách i na Blatech velmi oblíbena a rozšířena. Byly to čapky nízké, vydři kožešinou obroubené. Polovina té obruby byla o něco vyšší, což velice pěkně se vyjímalo. Dýnko vydrovek bylo pošito zeleným aksamitem s malým třapečkem, rovněž zeleným, ve středu. Vnitřek byl opět bílým beránkem podšit. — Na Třeboňsku nosili muži kromě toho i veliké černé širáky z plsti hrubé, které prý si o poutích v Mariacelli kupovali. Nyní nosí chasníci na Blatech černé nízké klobouky s užší střechou, za něž o svatbách zastrkují dlouhé pruty rozmariny, kteréž bohatě ozdobují pozlátkem a dlouhými pestrobarevnými pentličkami.

Celkem lze říci, že mužský kroj lidový na Blatech byl dosti rázovitý i malebný, a litovati jest nám opět, že tak málo se nám z něho zachovalo.

@NZ@ČASOVÉ ZPRÁVY.

* Lidovědný odbor Archaeol. Kommisse české Akademie chystá ku vydání publikace, obdobné Soupisu památek. Zatím vyjednal Lidovědný odbor s p. prof. J. F. Hruškou, aby se ujal vedení prací o Chodsku, as panem řed. Fr. L e g e m, aby řídil práci o Blatsku. Lidovědný odbor doufá, že těmito publikacemi bude zahájena nezbytná, soustavná práce, jejíž positivní výsledky u Soupisu památek již nyní tak vhodně se osvědčují.

* Osobní. Dr. L. Niederle vzdal se (srv. Č. Lid V. 513) ředitelství Národopisného Musea Českoslovanského. Asistentem Musea je MUC. F. Jíra a vedle něho zvolena byla k odborným pracím v Museu Vlasta Havelková, z jejíhož péra právě toto číslo Českého Lidu přináší studii o ornamentice.