Předchozí 0259 Následující
str. 173

7. Z jara bývala u strže každý den robota jetá i pěší. Z jeté vozily se fašiny a štěrk (tohoto 12 fůr dopoledne a tolikéž odpoledne); pěší usazovali ve vodě fašiny a zaváželi štěrkem na kolečkách. Fašin bývalo ohromná hromada; z té brávali si, zvláště v noci, na ploty i na topení „od formanky".

Kromě těchto robot při domě vykonávaných bylo robotířům ob čas podnikati vzdálené a obtížné formanky..

8. Jezdili s obilím na trhy do Olomouce a do Lipníka, obyčejně přede žněmi na dlouhém dni. Napřed dalo se věděti fojtem sedlákům, kteří měli silnější vozy a lepší koně, kdy a kam se pojede, aby se v čas připravili. Den před odjezdem obešel fojt zase všecky. Odváželo se najednou třebas 500 měřic rži nebo žita. Každému bylo naložiti 20 měřic do svých měchů. Bylo co měchů shledávati, vypůjčovati a látati. Nachystali si píce koňům a .sobě chleba nebo křeháčů (placek) a všichni najednou k sýpce vyjeli. Jak bylo naloženo obilí na voze, byl z něho

-každý práv; ztratilo-li by se co, musil nahraditi, S formany jeli: písař ze zámku, vrátný, dva drábi a fojt. Živili se suchým chlebem nebo křeháčem; měl-li kdo krejcar, koupili si trochu „té šedé". Písař zaplatil jenom mýta a na noclehu z koní a z vozu.

(Dokončení.)

Rýbrcoul.

Drobné črty. Podává Dr. V. Tille.

OKýbrcoulovi napsáno bylo již tolik článků, brožur a sbírek, že se téměř ostýchám vraceti se k látce tak se všech stran již ohmatané a promrskané. 1) Vedl mne však k tomu dvojí důvod.

Jednak látka sama je se stanov iska literárně-historického velm zajímavá. Náleží k těm nemnohým látkám lidového podání, při nichž historickými doklady možno ukázati kontinuitu tradice po několik století. Obsahově křižují se ve víře v Rýbrcoula povídky dějové s lokálními vzpomínkami a s vírou ve zvláštní bytost — tedy konglomerát duševních plodů, jež v literárním prostředí jsou pravidlem různorodé.

Mimo tento zájem, v podání samém tkvící, vábí mne však ještě zájem, jiný, methodický. Málokterá látka sloužila tak trpělivě za předmět divokému řádění method mythologických, jež vyvozovaly z ní výsledky logicky přímo nesmyslné. 2) A právě podání Rýbrcoula bohatým obsahem


1) V Českém Lidu psáno o Rýbrcoulovi: III. 32, 49-50; V. 439—45J, 479—480 (veškerá literatura), 516—519; VI. 116, 568.
2) Ad methoda mythologická. Již několikrát měl jsem příležitost seznati, že pojmy mythu, mythologie a methody mythologické nejsou někdy i odborníkům tak jasný, aby vůbec bylo možno s nimi o nich disputovati. Ne sice pro ně,
ale pro ujasnění svého stanoviska chci říci o nich několik slov. Mythem

Předchozí   Následující