Český dům.

Stavby prvotní mimo nejprimitivnější útvary byly dřevěné. Vedla k tomu hojnost materiálu a poměrně snadné jeho zpracování, zvyk pak a některé zvláštní výhody udržely stavby takové až podnes. Materiál tento — dřevo — měl přirozeně jméno svého pramene. Slovo dřevo v staročeštině znamená "strom, 1) podobně jako v jiných slovanských nářečích znamená dosud (drwo, děrevo). Strom skácený rozštípnut na dvě polovice, jež pak svou rovnou plochou tvořily stěny domu. Jména mají tyto částky různá: na vznik jich ukazuje název hanácký trhanice,2) podobně polské póldrzewo, náleží sem však i čistě české poleno, jež značí půl stromu,3) ale svou zdrobnělou formou nabylo smyslu jiného než ona dvě slova. Na Valašsku neříká se poleno, nýbrž d r v.e n o,4) slovo vlastně stejně utvořené. Ještě příbuznější českému názvu poleno jsou polské p ó í czy z ny,5) jichž se užívá k stavbě podobně jako trhanic.

Původní tvar d r v o vyškytá se v některých významech zvláště moravských: mýtit stromy sluje též drvit,6) místo, kde se mýtí, jest dr visko,7) na drviště 6) se dříví skládá, drváni a7) sluje dřevník. Kollektivný pojem dříví vyškytá se dosud na Moravě ve formě drva,8) ač již v 14. století vyškytá se u nás tvar dříví.9) Ve východní Moravě změkčená forma dřeva značí břevno.10)

Tento hrubý materiál brzo ovšem se zušlechťoval otesáváním, a tím povstaly tesanice,11) slovo dříve značně rozšířené, jež znamenalo u nás vždy jen tesané dříví, naproti polskému cios užívanému o otesaném materiálu vůbec, dříví i kamení; podobně tesaři otesávají jen dříví,