jako deska, až časem nabývá svého zvláštního významu.22) Latinské terminy mají zde velikou důležitost, slovo tabula je klassičtější, vyškytá se i v bibli téměř výlučně, proto v českých překladech bible vládne slovo deska, prkno vyškytá se řidčeji.23) Nebylo to však mechanické překládání, jež slovo to u nás tak rozšířilo, dokazuje to i dosavadní živost jeho i to, že užívalo se jeho i. tam, kde nemůže býti řeči o překladu. Desky zemské jsou instituce čistě česká, název jich první byl jistě český, jenž pak teprve přeložen zase pravidelně tabulae terrarum. Miklosich odvozuje slovo deska od řeckého ????, latinsky discus, disk, starohornoněmecky tisk, z čehož německé tisch.24)

Zbývají ještě dva názvy materiálu dřevěného, jež oba jsou cizí r dýl a lať. Dýl povstalo z německého Diehle, neznamená to však jako v němčině prkno, nýbrž kládu, polské však dyl též prkno.25) U nás jedině se užívá slova toho ve frasi „stavět z dýlí", kde se vytýkají klády otesané proti neotesaným „brlinám".26) Lať z něm. latte vyškytá, se v 14. století, 27) rozšířeno jest slovo to hlavně na Chodsku, kde tvoří první stupeň tak zvané škály staviva chodského.28)

Material kamenný je v Čechách, zvláště v horách, vzácnější a neposkytuje mnoho zajímavosti, jedině snad lašská forma kamýk, ka-mýček29) ve významu kaménku, jež nás upamatuje na místní jméno české a na podobný význam ruský k a mu šek.

Jako se dříví hoblovalo již v 15. věku a jistě i dříve, tak: kamení se hladilo a tesalo.30)

Obydlí se u nás stavěla z kamene, při dřevěných říkalo se často-vyzdvižení31) stavení. V biblích však vyškytá se za všech dob nej-