častěji vzdělat, a to jak oltáře tak i stavení. Slovo to je zajímavo, vzpomeneme-li si na podobný známý tvar polský německého původu „gmachy", zvláště však co zaznamenává J. R. Bunker o krajině Hean-.zerei v západních Uhrách osídlené Němci pomíšenými. 32)

Z toho vidět, že dříve jistě slovo dělat nebo jeho složeniny mělo význam větší, rozsáhlejší, jak dosud u řečí románských (faire, farre).

Stavělo se ovšem dle plánu, ale slova toho se neužívalo. Zajímavo, že místo tohoto slova, jež dnes jest téměř jediné ve svém smyslu, vyškytá se slovo české, a to v 16. století vyměření33) stavení a v 18. století v době největšího úpadku češtiny výrys,34) ač „vyměření" trvá v biblích dále až do našich časů.

Pozemek, na němž se mělo stavět, musil se upravit. Ve 14. století říkalo se takové půdě dědina,35) v 16. století dno, jehož významu jsem se již dotekl. Znamená půdu vůbec, kdežto pozemek rovný sluje půda,36) pro nás tedy v užším smyslu. Do této upravené „půdy" kladly se základy; slovo to je poměrně dosti nové, teprve v 16. století se objevuje,37) v bibli z r. 1813 našel jsem i variant založení38) domu Te smyslu základů. Stejně často jako základ vyškytá se i německé grunt, ale též v této podobě až později. Ve 14. století říká se krum-fest nebo krurafešt,33) zkomolené z Grundfeste. Nejčistší český název je kámen úhelný.40)

Lešení je něco, co je z lesa, časem teprve nabylo to nynějšího smyslu. Podobné kmenem, ale jiné významem, je slovo lasa z Krakovská.41)

Postup prací při stavbách dřevěných je složitý, zvláště svým názvoslovím, proto uvádím dříve jednodušší stavby z hlíny a kamene. Stavby