ty se vyškytají větší měrou na Moravě než u nás, a to v kraji. Stavělo se podobně jako u staveb dřevěných nad podezdívkou, a to tak, že nejprve zarazily se kůly do země, o ně opřela se prkna a nyní sypala se mezi prkna hlína, jež se utloukala v zeď. Prkna se posouvala tak až zdi nabyly náležitých rozměrů. Takové stavby nasypané sluly na západní Moravě sypanice, na Slovensku lépe tlučénky.42) Podobného něco dalo se na Chodsku, kde byly též zdi „na hlínu", ale jen u srubu, stavení hlavní bylo vždy dřevěné.43)

Hanáci začali brzo dělat války, totiž uválené kusy hlíny, jež se kladly na sebe na kamennou podezdívku.44) Tak vyvinula se cihla. Slovo to je patrně z lat. tegula. Karlowicz 45) myslí, že z tegula povstalo něm. Ziegel a z toho polské cegía, proti tomu jsou však české tvary tihla, těhla, 46) jež jsou původnímu tegula daleko bližší než Ziegěl, a myslím spíše, že vývin slova toho byl: tegula, těhla, tihla, cihla (cegia), Ziegel, čímž ovšem nechci říci, že by české slovo vzniklo přímo z latiny, jen tolik myslím, že slovo to šlo od jihu k severu přes slovanské země teprve do Němec.

Nyní teprve začalo se stavět ode zdi;47) proti tlučénkám stavěly se nyní z denice na Valašsku a murovanice či kamennice na Lašsku,48) ale to vše jen z cihel nepálených, jež mají různá jména. Nejobyčejnější je vepřovice, jsou to cihly z hlíny a slámy na větru sušené, jichž se užívalo všude v Čechách i na Moravě s různými jmény; na Zlínsku slují koty.49) Moravské názvy vyčítá Bartoš:50) kot, koto-vica (dol.), sploščka na Brněnsku, pucina na Zábřežsku, bandúr u Jicka, trupla v západní Moravě. Pálené cihly byly ovšem též užívány, ale dost dlouho zůstaly obmezeny na města nebo bohatší stavby.51) Na venku kvete vedle cihlářství i dále vepřo vičářství.52)