Moravští Hrváti.

Kdo se probírá v albu obyvatelů moravských a v něm připadne na Hrváty, 1) bezděky ptá se: kde se tu na Moravě vzali a kde žijí? Brandlova „Kniha pro každého Moravana" praví (str. 56), že Krištof z Teu-fenbachu, moravský pán, okolo r. 1580 2) tři vsi na jižní Moravě: Novou Preravu, Frjelištorf (Fröllersdorf) a G-utfijeld (Gutten-feld), právě pusté, osadil Hrváty. Žijí po obou březích Dyje, tam, kde posledním obloukem zabíhá na Moravu. Spatřujeme tedy Hrváty v Moravě jako oasu v poušti německé, a nemůžeme nepozastaviti se nad nápadným zjevem, že za tři sta let se neponěmčili, ač jsou se všech stran Němci sevřeni.

V čem záleží záhada neobyčejného zjevu toho, jenž u Hrvátu moravských nejvíce bije do očí? Ode dávna usiluje se z mnohých stran poněmčiti je rozmanitými prostředky: nátlakem, školou, penězi, posměchem z jejich kroje a řeči, a prese všechno to míjí se s cílem: Hrváti do dneška zachovali si svůj kroj, svou řeč, a pravím ne bez důvodů vážných, že i v daleké budoucnosti zůstanou tvrdým skaliskem, o něž tříštiti se budou vlny ger-manisačního příboje, jehož tak snadno nerozdrobí ani duch moderní vzdělanosti, vše svérázné a individuální s národů setírající. Záhadu tu pokusím se rozřešiti.

Neptám se prozatím, proč se neponěmčili, ptám se raději: čím by se byli poněmčili? Odpověď na snadě jest: kdyby byli odložili svůj kroj