Předchozí 0282 Následující
str. 196

Při této příležitosti rozpovídali se sedláci o rozmanitých pověrách při hospodářství. Nejdříve o vánočních obyčejích. Sedlák: Mnozí lidé zase, aby dobrou úrodu měli, berou v štědrý večer do nádoby zrno, tu nádobu kladou za stůl a z každého jídla za jednu nebo dvě ližice mezi to zrno dávají. Ta nádoba s tím zrnem musí potom přes celé vánoční svátky za stolem být. Potom toto, jakoby posvěcené zrno smíšá-vané bývá s tím, které rozsívat mají. A odtuďto dobré úrody sobě slibují. Jiný sedlák: Ba někteří pod ubrus zrno sypávají, takové přes svátky tam držívají, a též to s ním činívají, co ste vy pověděli, aby dobré požehnání na poli měli. Učitel vykládá vznik těchto pověrečných obyčejů odtud, že Spasitel, jehož památka narození o vánocích se oslavuje, lidem požehnání z nebe donesl. Lidé se domnívají, že Kristus v ten den svým příchodem na svět všecky věci posvětil. Proto lid koná všelijaké pověrky v ten den a v tu noc, když se světí památka Kristova narození. Zatím je to všecko jedno, chováme-li zrno, příští semeno, na stole, v komoře, v jámě, na sýpce. Proto žádná hojnější úroda nebude.

Ještě i to domnění mnozí za pravdivé uznávají, že při rozsívání nekaždá ruka šťastná jest, anebo že se po některém rozsévačovi nemůže dobrá úroda očekávati. To podle učitelova výkladu může býti pravda, když někdo rozsévá hustě, nebo řídce nebo nerovně, nebo když role není dobře zorána, pohnojena nebo semeno je nedobré.

Někteří lidé vrabce odpuzují pověrčivým způsobem od svých rolí. Berou zem z hrobu některého mrtvého člověka, dávají mezi zrno a tuto smíšeninu pak rozsívají. Učitel se posmívá, jak by mohla tato nevinná zem vrabečky zaplašiti. Vždyť vrabci i jiní ptáci na hřbitovy a na hroby zaletují, na věžích kostelních nad hřbitovem hnízda si robí. To je blud a pověrčivost.

Podobně bludná věc je, když lidé na Veliký pátek před východem slunce na zahradách a lukách mlátívají cepy ta místa, která jsou rozryta od krtků. Když je na krtky rok příhodný, může sedlák mlátiti . cepem na Veliký pátek do sytosti, nic nevyhladí. Když je mnoho dešťů, vláhy, vyhynou krtkové sami beze všeho mlácení.

Taktéž prý někteří blázni na Veliký pátek před východem slunce led anebo sníh do jizby donášejí, a po všech koutech jej rozhazují, aby s tím blechy ze svého domu vypudili. Kdože by se takovýmto nerozumným „čarám" nesmál? llovněž jako, když lidé v slavný den vánoční z chrámu domů přicházejí, lněným a konopným semenem potřásají, z místa na místo překládají, aby prý měli dlouhý a hustý len nebo konopí. Čím přispívá toto potřásání semene k dobrému vzrůstu a hustotě,


očištěné. Kebo již nebývá více do nich kladeno ku př.: která planeta v tomto aneb druhém roku panuje, a co s sebou přináší, vojnu-li aneb mor aneb neúrodu. Rovným způsobem, v který den jest dobré aneb zlé, žílu pouštěti, purgaciu (na počištění) bráti, vlasy stříhati, dítky od prsů odstavovati, dříví sekati atd. Než ještě jest jedno, co bych upřímně vinšoval, aby již jednouc z našich křesťanských kalendářů bylo vymustrováno, totiž bláznivé a pňvěr-čivé předpovídání: jaký v tento aneb onen den čas bude.

Předchozí   Následující