daremně s svou flintou čas nemrhal, ale na to místo raději své hospodářství piloval."

Prostí lidé také ten obyčej mají, když ženou dobytek („statek") na jarmark, z chléva zpod prahu berou hrstku země a za dobytkem vyhodí, aby měli tolik kupců, kolik je prášků v té hrstce země. Učitel se tomu směje. Kupec každý kupuje, co se mu líbí. Když se mu zvíře nelíbí, může prodavač vyházeti z maštale všecku zem až na skálu a nic to neprospěje.

Někteří lidé, když dohánějí domů z jarmarku koupený dobytek, vedou jej zadkem, pozpátku do maštale. Potom s vejcem a s poduškou utírají, aby byl dobytek tučný a hladký. To je práce daremná a ničemná. Kdo dobře chová dobytek, daří se mu, a kdo si nehledí dobytka, může stírat třeba každý den tisíci peřinami, dobytek zhubne.

Mnozí lidé na den sv. Lucie česnek s chlebem dobytku dávají, aby mu čáry neškodily. Mnozí zase žjer („množství červíků, které spolu v tovaryšství z jednoho místa na druhé lézti a tak sobě potravu hledati obyčej mají") do svých maštal zakopávají, aby dobytek tak spolu se držel, jako ten žjer, a „žeby z něho nic neskapalo". Lépe by prospělo dobře opatrovati dobytek než tropiti podobné pověrčivé kousky.

Někteří lidé telátka pověrečně v jisté dni od cecků odlučovati obyčej mají. Učitel schvaluje, že tak moudře činí, nebo když tele může se vychovati a uživiti již bez mléka, může se v kterýkoli den odloučiti.

Mnozí zase při dobytku na barvu pozor nedávají. Nebo jeden této barvy dobytek kupuje, jiný zase jiné, s tím domněním, že v jejich dvoře jen takové a ne jiné barvy dobytek šťastný zůstává a se rozmnožuje. Učitel namítá, že dobré zvíře je dobré, jakékoli již je barvy. „Nanic-hodnost" zvířete nezáleží v barvě jeho. To všecko jsou básně a pletky nesmyslných a pověrčivých lidí.

Na Štědrý den zamykávají nad ovcemi zámek, aby se žádná neztratila neb aby žádnou vlk nesežral. Učitel vtipkuje: Kdyby někdo s tím zámkem ústa vlkovi zamknul, mohl by bezpečný být, že ten vlk žádnou z jeho ovec nesežere. Anebo, kdyby někdo svůj ovčinec s tím zámkem zamknul, když jsou ovce v něm, tehdy by se mohl nebát, že se některá z nich ztratí. Ale když kdo jen samý zámek mezi ovcemi aneb nad ovcemi zamyká, ten daremnou a nanichodnou věc koná.

Nemůže-li to prospěšná věc býti, když lidé v Štědrý den stromy povřísly okrucují, aby úrodné byly? ptá se v dalším hovoru sedlák. Učitel chválí tento obyčej. Toto ovazování stromů může chrániti před mrazem, před ohryzením od zajíců a zvěře, ale mělo by se to konati dříve, než o vánocích. Kdo ovazuje na vánoce a myslí, že snad právě vánoční doba tu má nějaký zvláštní účinek a nikoli přirozená ochrana stromů, ovázaných slámou, koná daremnosti, pověry.