míjíme, že právě v těch končinách vyvěrají prameny Bobry, na níž přebývali Boborané, takže pro Charváty místa nezbývá.

Výklad „altera = s druhé strany hor" ostojí, i když nepomýšlíme na Krkonoše. Postupujeť hloub v zemi jiný horský hřeben, dosti vysoký od severozápadu k jihovýchodu, na nějž výklad lépe se hodí. Je to pokračování Ještěda, hřbety: Hluboká, Javorník, Kopanina, Kozákov, Kamenice, právě na rozvodí mezi Nisou, Jizerou a jejími přítoky i Cidlinou.

Hory ty rozčleňují území, přičítané Charvátům ve dvě territoria. téměř úplně, a přece s obou stran obývá lid jednotný, jediný ethno-grafický celek, totožuý dialektem, krojem, stavbami i jinými jevy svérázného života.

3. Z důvodu snad, že „media silva" značí rozvodí, bylo přijímáno za jisté, že. krajina pod horami jizerskými, na pramenech Nisy zhořelecké a Mohelky byla do 13. stol. porostlá lesem, a úkrají to, pozdější farnosti jablonecká a rychnovská, odtrhováno jest od Cech k zemi Milčanů. V listině však pomezí charvatské nevymezuje se rozvodím. Hranice země české vedla snad severněji; podobá se, že pomezní hvozd sahal pruhem s vrcholu Ještěda napříč nisskému údolí na výběžky hor jizerských. Svědčí tomu průkazy přímé i nepřímé.

Za Ještědem na Nise děkan žitavský spravoval ve 14. stol. jen tyto fary: Grot (Hrádek, G-rottau), Weztwalde, Weiskirchen, Wettawia (Wittig), Bertramiuilla( Bertsdorf), Ulriciuilla (Ullersdorf), Craczovia (Chrastavá), Reichenberg (Liberec), Rochlitz (Roketnice), Rokytník (p^Reinowitz). Mimo to ve 13. stol. vystavěny byly tu hrady Friedland a Ulsitz, později zvaný Grabštejnem.

Hrádek leží již v Žitavsku za horami, Chrastavá je nejspíše název novodobý, neboť osada ta vždy byla německou. I značí nám všecka místa ostatní mýta 13.—14. stol. v lesích, kácená pro kolonisty německé.

Rokytnice jakož i sousední Proseč (Proschwitz) před Libercem jsou asi poslední časem osady slovanské v samém hvozdu, všechna další končina k jihu osazena je kolonisací slovanskou. Ukazují tak jména : Vratislavice (Maffersdorf), Doubí (Eichicht), Vesec (Dörfel), Hluboká (Lubokai), Javorník (Jaberlich), Dlouhý most, Radlo (Radel), Vrko-slavice (Seidenschwanz), Radoňovice, Pelikovice, Brkanov (zašlá), Jablonec, Džbánov (zašlá), Jistebsko (Jistey), Lískov, Kokonín, Loučná (Lautschney), na Mšeně (Grünwald), Planá hora (zašlá10), Penčov, Bratříkov, Dale-šice a j. Rovněž i jméno hory Hradešína u Jablonce.

Kdyby končina těchto vsí náležela někdy k Milčanům nebo k Zá-hvozdí, byla by přivtělena k děkanátu žitavskému. Zatím však spravoval faru jabloneckou a sousední rychnovskou ve 14. stol. děkan turnovský.