I lze souditi, že příslušnost ta byla ode dávna, a že tudíž podhoří Jizerských hor a východních svahů Ještědských třeba přisvojiti končině charvatské. Ovšem nelze dnes ještě rozhodnouti, zdali osady ty jsou starodávny, či spíše děkují-li vznik péči mnichů hradištských, jimž krajina na pramenech Mohelky náležela.

Na jih Jablonecka spatřujeme neširoký pruh vesnic pozdních vesměs na vyšších vazech horských na Ještěde a Kopanině. Patrné mýceny tu byly lesy při temenech horských pro nové osadníky německé, když Častolov ze Žitavy od r. 1238 a potom páni z Bibrštejna stali se pány krajiny pohraniční a uvozovali do hvozdů cizí kolonisty.11) Jsou to osady: Šiinonoviee (Schimsdorf), Heřmanice (Jerschmanitz), Kychnov (Reicheiiau), Šubrtovice (Schumburg), Alešovice, Maršovice (Marschendorf), Huntířov (původně asi Güntersdorf).

Pamět, že lesy pod Kopaninou držela někdy komora královská, zachovala se ještě v XVI. stol. názvem „na království" v registrech fridštejnských. 12)

Pozdní ta kolonisace mínění v předu vytčenému nikterak nepřekáží.

4. Západní hranici charvatskou určují Brdy a lesy bělské podél Zábrdky a Jizery. Tu stálo několikero hradíšť, o nichž ještě zmínka bude. Podobá se, že hvozd sahal jen něco málo dále k východu než nyní, čemuž by nasvědčovaly vsi Proseč, Prosíěka, Vicmanov, Kozmice. Jinače jsou tu vsi staré v samém lese, jako Palohlavy (chybuš Polo-hlavy, Halbehaupt) a všecky další na Malé Mohelce.

Jižní rozhraní Charvátů Dr. Píč hledá v údolí mezi Mužským a návrším boleslavského Chlumu, čarou od Bakova přes Bousov k Líbáni. Je rybničnaté (druhdy ještě více), někdy snad málo zalidněné, běží tudy hranice děkanátů boleslavského a hradištského, po obou stranách prohbí je množství hradišť a předhistorických opevnění. Konečně ethnografická meze Horního a Dolního Pojizeří právě tu přestává.13)

Máme za to, že mínění Píčovo je dostatečně prokázáno, i přidáváme jen některé další doklady.

Paměť o dávném hvozdu donesla se nám v názvu lesa Starý Hvozd na llradišťsku a v zaniklém jméně dvora Hvozdecka, nyní Boršic, jak ..přezván byl v 14. stol.14) po zašlé vsi Boršicích, jež stála opodál pod Mužským. Na roubání lesů upomínají názvy vsí Kladrub, Obrub, Obrubec, Oseká, dvojí Proseče, Žďáru, Žďárku v údolí; oba hřbety Mužského i Chlumu jsou dosud lesy porostly. Jméno říčky Klenice pochází od prameniště jejího, lesa klenového.15)

Krajina, zejména pod Chlumem, dosud je bažinatá. Významným je

.jméno Kněžmostu, Kněžnina mostu, kteráž osada vznikla patrně v době

knížecí při stezce zemské, kdež položeny byly moštěniny přes močály.