Mezi Bakovem a Jičínem a za Jičínem je nápadný počet Lhot, tvořící takořka řetěz na prostoře neširoké a nepříliš dlouhé, osad tedy vzniklých v době pozdní, pravdě podobně na půda zeměpanské : Lhotice, Lhota Husí, Dlouhá, dvojí Malá, Mravinná, Želenská, Záhumenní, Rytířova, Staňkova, Mackova, Semínova, Pařezská, Hlásná, Bradlecká, Kacá-kova, 'furská, Šárovcova, Veselská, Labounská.

Snad není od místa ukázati i na to, že na hranici té domnělé jest zvláštní nedostatek jmen patronymických, v mapě štábní pouze pět, Litko-vice, Libošovicc, Čelejovice, Netolice, Malechovice, ježto Martinovice, Dob-šíce. Markvartice sluší míti za nová. Naproti tomu již na obou návrších a zvláště za Chlumem i za Mužským patronymik mnoho a hojně. Ale nepřikládám této věci zvláštní důležitosti. Rovněž poznamenávám pouze beze všech vývodů, že na Mužském v lese zvaném Hole položena jest ves Srbsko a analogicky s druhé strauy Chlumu osada Charvatce.

Obraťme s,3 k východu charvatského vévodství. Hranice dále za Jizerou sledovala patrně Krkonoše až k průsmyku trutnovskému; hvozd pomezní vnikal hluboko do podhoří, jakož i dosavad osady v hor3tvo postoupily jen v přístupnějších říčních údolích. U paty lesnatých předhor Vlčího hřbetu, Šeřina a Žalého přestávají osady jmen slovanských.

štěpanice, Lhota Štěpanická, Vrchlabí jsou poslední sídliště slovanská v těch koncích, ale vysazeny byly zřejmě dle emfyteutického práva. V samém sousedství vrchlabském stýká se kolonisace domácí s německou, na niž ukazují jména Valtěřic (Waltheriuilla) a záhadných vsí Suswisdorfu, připomínané r. 1365 a Gimdorfu z r. 1407.16) Dále k jihovýchodu Proseč, ves v lese. I nutno posunouti okrají lesa pohraničního hloub do země přes všecky ty vsi a omeziti Charvát}' čarou jihovýchodní od průsmyku novosvětského ke Dvoru Králové.

O Hostinném, Hostinhradci víme, že bylo staroslovanským liradcem při hvozdu a teprve r. 1139 od Soběslava I. obnoveno. Rovněž i Dvůr, Chvojno bylo původně Dvorem knížecím. Krajina pak dále v tak zvané župě úpské čili trutnovské byla všecka porostla lesem, až do kolonisace německé 13. věku. Dosud prostírají se rozlehlé lesy významného jména „na království" nepřetržitě od Hostinného až po Dvůr.

Prastaré lesy ty objímaly asi východní území Charvátů, dělíce je od Hradecka.

O jihovýchodní pohraniční čáře nechceme rozsuzovati; hledali bychom hranice ve směru mezi Hostinným a Libání na rozvodí Bystřice a Javorky. Máme na zřeteli, že až sem vybíhá mohutné pásmo hořických Chlumů, průměrně 400 m. vysokých, dvěma hřbety, z nichž severní končí Zviěínou (600 m.), západní Chlumem (453 m.). Prohbí mezi nimi je jen o sto metrů nižší. Asi tam, kde svah obou valů lomí se náhle do údolí Javorky, vede meze starého děkanátu jičínského a hradeckého.

Na hřbetu zvičínském pnou se tři vrcholy, Vyšehrad, Hradisko, Valy, rovněž Chlum končí několika hradíš ti blíže vsi Cho-