str. 213
dovic. Opodál pod Chlumem je ves Náchodsko, u Ostroměře veliké hradíš tě. Severně Zvičiny u Vidochova je hradisko s kamennými valy, dále hradisko u Studence, jižně u Želejova hradiště, u Arnoštova hůra s opevněním.17) Souvislost nějaká je zde na jevě, pohříchu nemůžeme ji prokázati, neznajíce krajiny leč z mapy.
Jest několik dokladů, že okolí Chlumů bylo druhdy zbožím církevním a tedy snad ještě dříve zeměpanským. Miletín byl ještě r. 1125 hradem knížecím.18) Sobčice byly podacím arcijáhenství hradeckého, též vez Újezd Podborní.19)
Celé jižní úpatí Chlumů dlouhým úzkým pruhem ve 12. století náleželo klášteru Strahovskému z daru biskupa Jana r. 1143.20)
Není tudíž snad domněnka příliš smělá, pokládáme-li Zvičinu a Chlumy za mezníky na jihovýchodní straně vévodstvi charvatského,21)
17) Č. Lid I. 192. L. Novotný, Hradiště chodovické u Hořic. Tamže I. 567. L. Novotný, Hradiště ostroměřské (a konecchlumské). Sedláček, Úplný místop. slovník, str. 280.
18) Sedláček, Hrady V. 124.
19) Tamže, str. 119.
20) Erben, Regesta 106. — Tomek, Dějepis m. Prahy I. 1892 (II. vyd.), str. 94, Jmenují se vsi: Lusane s lesem Messny a stráží nějakou, Velusi, Cirnoticih, Rassine, Trebnussi vsi, Goricih, Gradisce, Hudonicih, Lubonici, Janisso-niczich, Konicih a j. — Lužany jsou dvojí v te'že krajině, na západ i na východ Chlumů. H. Jireček (ČČM. 1850, str. 115 a Vzdělání a osazení pomezního hvozdu, str. 24). — Orth. (Pam. arch. IX. 816). — Sedláček (Hrady V. 205) přičítají klášteru Lužany západní blíž Úlibic, Tomek východní nad Trotinou a hledá Stráž zmíněnou někde proti Dvoru Králové. Mínění první lze podepříti okolností, že na blízku je ves Újezd Svatojanský, ač ob ves Choteč, pod samým Chlumem, takže pozemky Újezdské souvisely by téměř
s donací ostatní, Stráž pak dobře hodila by se na některé hradiště na Chlumu samém. Lužany nad Trotinou nesouvisí sice s druhými osadami a také neznáme, kde by Stráž byla; ale vzdálenost nerozhoduje, bylyť dány i jiné vsi, nerozptýlené, Újezdem pak mohu rozuměti pouze pozemky, ne ves. I snad pořad v listině je důvodem nějakým, vyčítají se vsi od Labe směrem k západu, Lužany první, pak Velusi, Černútky a ostatní, až nejzápadnější Chodovice naposled. Mimo to u Lužan nad Trotinou prostírají se na sever rozlehlé Lesy zádušní, které by dobře shodovaly se s dotčeným lesem Mešním. Zdá se tudíž více odůvodněným, co přijímá Tomek. Co se týče vsi Velusi, již Tomek vykládá na Veliš, upozorňuji, že připomíná se v Pozůst. desk T. 57 Hinek de Welwsie, někde v Bydžovsku, k r. 1316, jako škůdce Voka z Rotštejna. Velves jest patrně rozdílná od Veliše, neboť Veliš r. 1316 držel Puta a Fridlandu (Hrady V. 253). Snad tedy spíše hodí se čtení Velusi na Velvsi, ač osadu tu nutno míti za zaniklou, ježto jsme ji marně hledali v Popisu Palackého i jinde. Janissoni-czích a Konicih Tomek hledá v Jenišovicích a Konicích u Turnova. Snad omylem, neboť Jenišovice vždy náležely cistercienskému klášteru v Hradišti, jak svědčí knihy konfirmační, a Konice jsou pouhá samota u Valdštejna, jež nepřipomíná se ještě ani v popisech panství z počátku 16. století. Ostatní však všechny osady Černútky, Rašín, Třebnouševes (chybně nyní Třeme-šovea , Hořice, Hradiště na sv. Gotthardé, nebo Hradištko u Holovous, Chodovice, Libonice jsou pod Chlumem, tvoříce souvislý Újezd.
21) Dr. Píč v Pam. XVII. str.. 357 na základě prozkoumaných hrobů klade Charváty ještě dále do Hradecka. Je možno, že hroby v Hradecku náležejí Charvátům, ale snad i jinému kmeni slovanskému. Plemena slovanská
|
|
