Hrom zabil ženu tkalčku pověrčlivou při bouřce dne 21. máje 1860, kočičky páli la, aby hromu ruce zavázala, a hle, on ji zabil a pět dětí okolo ní při živobytí zachoval ve vsi Eibenberku u Kraslic . .

Na Mariance (cestě). Slove cesta z Pecinova k podhorníruu mlýnu na potoku Zaleje z Mackové hory tekoucího do nového rybníka a z nového rybníka do podhorního mlýna, odtud přes mlýn Grunerovic, přes dvě pily atd. Vlévá se do Berounky u Zbečna. Zde na Mariance křížová cesta, zde před lety pálívaly se o 1. máji čarodějnice. Zde nad mlejnem horním byly tři pamětní doby staré. Zde prý leží f rane. (r. 1741) poklad, kassa, dukáty se tudy nalézají.

Slávnosť u s v. Markéty a na Hvězdě jakž povstala. Pověst klášterní, kterou opat Bonaventura Pitter udává, takto: U vítězství Otakara II. Přemysla, krále českého, dne 12. juli 1260 u Kressenbrunu nad Belou IV., králem uherským, všecka kořist táboru uherského padla do rukou cechům. Mezi těmito klenoty drahými prý se nalézaly také reliquie (pozůstatky) svatých osob: Prst sv. Jana Evangelisty a hnát bederní sv. Markyty. Ono rameno vydobyl slovutný Boreš z Riesenburku Oseckého (t. j. Boreš z Oseku) a daroval toho rameno klášteru Cisterciatskému na Oseku, který jeho děd Slávko k nohoum svého původního hradu založeného položil. Dále dí: Ono rameno sv. Markyty král prý do Prahy přinesl a o veliké suchotě v suchém roce nastoupného léta pražský biskup v prosebních (křížových) dnech ustanovil slavný průvod prosební, o kterém ono rameno sv. Markyty se neslo, v průvodu obnášelo. Tehdáž prý se v klášteře břevnovském ono rameno nalézati mělo, jenž prý na prosbu sv. Markyty oblaka se zakaboněla a hojný déšť ourody vydala, takže se ourodě napomohlo, drahotu a hlad v Čechách zamezil, a tudy na památku tato reliquie sv. Markyty se k úctě v klášteře vystavila a na památku toho 13. července se každého roku slavila. Dle breviáru římského den sv. Markyty na 20. juli připadá, ale Markyt-ská slavnost na den 13. juli, na den přenesení ramena sv. Markyty do kláštera Břevnova se slaví. V předešlém století prý ještě v suchých letech se ony průvody zde vykonávaly a ono rameno se k úctě vystavovalo. K této církevní památné slavnosti každého roku zástupy lidu přicházely a odpoledne v Březnovském lese vedle kláštera mezi Oborou Hvězdní a klášterem poutníci hodovali, což prý až po dnešní den trvá, a když se břízový háj vyklestil, lid prý dál až nyní do Obory Hvězdy postoupil.

Černý, ohnivý pes na Hradčanech. Od staré radnice proti Toskánskému domu, od kopečku kláštera Barnabitek až k Loretě okolo sv. Barbory sošky za pracovnou se okazuje, s lidmi chodí vila 12 hodin v noci doprovází lidi až k Loretě u Kapucínů. Sdělil Josef Kratochvíle, měšťan pražský. Proti Loretě ten řezník zůstával, doprovázel ho černý pes.

V Chotusicích u kapličky s v. Vácslava. Zde se černý pes ohnivý okazuje. U té kapličky strašívá. Je tam ve 12 hodin s půlnoci kočáry slyšeti, jak semo tamo jezdí, Světýlka tam vidívají