bojišti v polích. Havran vrch u Slap slově, čertu zasvěcený. Drak černý večer ohnivý od Holčovky lítá.

Měla babka čtyry jabka a dědeček jen dvě. Dej, babičko, dej jablíčko. Budeme mít stejně.

Proti mravencům ryba se vloží do kopky mravenčí. Oni se vystěhuj ou. Proti vrabcům, škůdcům vína, raky zavěsit na nitě před víno neb střešně, nejdou naň.

Denník starožitností a jiných památností léta Páně 1861. Vácslava Krolmusa, faráře na odpočinutí v Praze.

Vrátkov u českého Brodu. Eoku 1844 několik měšťanů přede žněmi z Brodu českého na pivo šli do Vrátková. Tu pověst mají, že Vratkováci zabili dráteníka a rozsekati ho měli do jitrnic, který prý se tam ztratil před dávnými lety. Tu se strhla r. 1844 krutá pranice mezi sedláky a měšťáky, když se napili. Brodáci Vratkovákům vytejkali: »Vy jste zde před lety dráteníka zabili a do jitrnic rozsekali a snědli." Tím jsouce Vratkováci rozdurděni Brodákům vypráskali. Někteří z nich běželi do Brodu pro pomoc, na poplach zvonili v Brodě. Tu se sběhlo mnoho Brodáků namluvených, že ve Vrátkově sedláci se rvou s Brodáky a chtí je zabíti jako toho dráteníka, pročež Brodáci policajty a vojsko sebou vzavše, běželi do Vrátková. Jak je Vratkováci spatřili, hejna a davy Brodáků, zástupů lidů, šturmovali také ve Vrátkově. Nyní počala ještě - větší rvačka krvavá, kteráž dlouho trvala, po celý den a noc. Brodáci zvítězili. Rychtáře Kopeckýho sebou do Brodu sepjatého přivedli do žaláře, že to na počátku tuto hádku nepřetrhl, nébrž ještě více popouzel.

Na 1. 196 podepsali se Krolmušovi na památku do Denníku O. svob. pán z Reinsberg-Düringsfeldu se svou chotí: O. Frh. v. Reinsberg-Düringsfeld. Ida Baronin Reinsberg-Düringsfeld. K tomu dodává Krolmus: Dne 22. dubna 1861 navštívil mne p. Oto baron z Reinsbergsko-Dflrings-feldu, spisovatel a pátratel starožitností slovanských, zpěvů, obyčejů a slavností. Přeložil obyčeje moje. Jeho paní baronka Ida z Reinsberg-Düringsfeldu. Zde jsou svrchu vlastnoručně podepsáni o návštěvě. Viz Lumír 1860, str. 422. Pozn. red. Srv. Český L. VI. str. 530, 531 (poznámky).

Slapy, bývalý statek královský na Berounsku, ves v údolí, nad kterým jest hora, slově Goredin, lesními kmeny pokrytá a obrostlá. Dle pověsti měli v něm velikánští lidé, obrové, přebývati za starodávna. Jedné doby obřice (žena obrova) spatřila vorati s pluhem zapraženými voly. Ptala se: Kdo tamtě vore. Odvěce obr: To jest cvrček. Divila se tomu, šla a vzala prý toho pídimužíka s voly a pluhem do zástěry své a odnesla ho. Takž jest také vyobrazena ona obřice v kostele u sv. Petra a Pavla na vrchu zbudovaném, kdež ji voli ze zástěry vykoukají . . . Žebro onoho obra na tři prsty silné a široké v kostele sv. Petra