pojmenován klášter praemonstrátaký „de nioiite Sión", jak Karel IV. založil Emausy pro dalmátske glagolity, jak nedaleko Nazaretské koleje byla založena pověstná pak Betlémská kaple, jak v době husitské založeno bylo město Tábor, chráněné rybníkem Jordánem (srv. též' Ore.b). Spisovatel ovšem v první řadě jakožto přední, všude uznaná autorita evropského jména mezi znalci geografie, historie a ethnografie poloostrova balkánského byl povolán k řešení otázek místního názvosloví tamějšího. Vedle názvosloví illyrského, thráckého, hellen-ského, latinského, slovanského, tureckého atd. zasluhuje pozornosti stáři a rozšíření místních názvů, utvořených z jmen svatých a církevních. Spisovateli byl nápadný nerovný poměr těchto jmen na př. v Dalmácii a v Bosně. Lákaly jej tyto a podobné zjevy k dalšímu výzkumu o příčinách toho. Objevovaly se také případy, že byla z Asie přenášena geografická jména četbou legend. Největším počtem jsou tu zastoupeny názvy míst neobydlených, avšak také místa obydlená, jež mají význam při historických badáních i při studiu nynějších poměrův obyvatelských. Bylo by zbytečno šířiti slov o tom, s jak hlubokými a širokými vědomostmi postupuje prof. Jireček při výkladu názvosloví balkánského a jaké vývody činí z názvosloví tohoto, zdánlivě nedůležitého, pro historické i ethnografioké studium jednotlivých národností na balkánském poloostrově. Úžasná je tu znalost literatury odborné, staré,, nové až nejnovější, doplňována četnými původními zprávami, jichž se dostalo spisovateli od znalců jednotlivých krajin. Místo dalších výkladů podávám hlavní treść této znamenité studie, jak ji spisovatel sám stručně naznačil: í. Ansiedlungen mit He i lig en n am en: Christliche Umnennungen alter Städte seit dem 5. Jahrhundert. Burgen mit christlichen Namen schon bei Prokopios. Die Namen kirchlichen Ursprungs in den altchristlichen Küstengebieten der Balkanhalbinsel zahlreicher als in den Ländern der später Christianisirten Slaven im Binnenland. Assimilirung der Heiligennamen mit anderen Ortsnamen. Griechenland. Nach Fallmerayer die Orte mit Heiligennamen in Morea Zeugnisse einer durch Mönche geleiteten Neueolonisa-

tion bei der Christianisirung der Slaven.. Unrichtigkeit dieser Hypothese, mit Hinweis auf die Inseln und das griechische Asien. Epirus. Albanien. Dalmatien. Die dalmatischen Ortsnamen auf Sut-, Su-(aus Sancto, Sani' seit dem 13. Jahrhundert und die angeblichen auf Satin Istrien. Wenige Spuren in der Hercegovina. Seltenheit solcher Namen irr Bosnien, eine Folge der Vorherrschaft der Patarener. Spärlich in Serbien und Bulgarien. Makedonien den altchristlichen Gebieten verwandter. Reste selbst in jetzt mohammedanischen Landstrichen. II. Uebertragung von Ortsnamen durch H e i 1 i g e n1 e g e n d e n: Eiufluss der hagiograpliiscben Literatur. Das syrische Rosapha der St. Sergius-legende als Burg von Scutari. Der hei). Therapon von Sardos in Serdica (Srě-dec) und der lydische Hermos als Fluss Jerma ia dem Bérgland von Trn zwischen Sofia und Niš. Localisirung der heil. Petka (Paraskene) aus der Umgebung von Constantinopel in Trn. Das makedonische Seres als Euchaita, Stadt der beiden heil. Theodore. Das mittelalterliche Velbužd und jetzige Küstendil als Colossae. Tiberiopölis, identificirt mit Strumica, Volika und Varna. Andere Anklänge zwischen Kleinasien und den. Balkanläudern. Verbreitung von Namen aus der Topographie von Constantino-pel und der Umgehung. Namensübertra-gungen durch Colonisirung byzantinischer Gefangener in Donau-Bulgarien. Anhang.: I. Die bulgarischen Burgen bei Manuel Philes (byzantský básník na sklonku věku XIII.) Ji. Die geographischen Namen in der bulgarichen Visio' des Propheten Isafas. III. Sirinium und die civitas Sancti Demetrii.

256. Fritz Pichler; Von Glan-und Furt- Orten, im besonderen von' Klagenflirt, Zeitschr. des Ver. f. Volkskunde, Berlin (red. Dr. K. Weinhold). 1897, č. 4, str. 412—122. Spisovatel.; dotýká se též československých místních názvů.

257. Museum Fraiicisceum An-uales MDCCCXGVI. Brunae, 1897. Schramm W., Geschichte der Bibliothek des Franzens-Museums: Rzehaji-A., Keramische Studien in der Sammlung des Franzeus-Museums; B r e t h o 1 z B., Regesten der Originalurkunden im Archiv des Franzens-Museums ; KÍ vaňa