rostliny, vyslovil jméno R. 9) D. II. (104—105). R. přidruží se cestou k sprosťákovi, jemuž na konec roztrhá spodky a zle mu nabije. D. III. . (109—110). Podobně vypráská ševci (vlivem povídek o zlatě, dokončení: dá ševci prut, kterým jej bil a z toho pak zlatý drát). D. II. (212—215). R. nasadí posměváčkovi oslí uši, kterých on sám však nevidí. D. II. (211 až 212). Pasákovi, jenž v něj nevěří, způsobí, že se domnívá míti rohy. II. (204—209). Hlupáka vytahá za nos, až myslí, že má nos až na zem. D. II. (193—197). Děvčeti, jež o něm zpívá, sáhne na bradu a udělá jí tam vous, jejž všichni vidí, jen ona nic.

b) Zlé lidi. Lakomec: D. III. (220—221). Pekařovi, jenž schovává pšenici až na špatné časy, mění ji v plevel. D. II. (45—47). Seje obilí neprávem chuďasovi vzaté a vzroste z něho plevel. D. III. (184—189). Židovi obilí na sýpce, když čeká na zdražení, mění v červy a pak přestraší jej v podobě obra. D. III. (253—254). Nepoctivému obchodníkovi pošle zdánlivě housenky do zahrady a tak jej postraší. D. II. (70—71). Od lichváře kupuje jako městský radní obilí, dá na část peněz úpis, když čas vyprší, stojí v úpise, že lichvář má platit. (Verse zatemnělá.) D. II. (126—129). Pekař dělá lehký chléb, R. pozve jej do hor a zle mu tam vyčiní a zbije ho. D. II. (16—19). Nepoctivým řezníkům prodá berany, psem jim je rozežene a pak jim ještě vyčiní. D. II (20—26). V podobo šlechtice si dá ke krejčímu sukno na šaty, jež však krejčí ukradne a schová. Najde pak místo něho rohožku. V horách zjeví se mu R. na koze a místo peněz mu ještě vyčiní Krejčí pak, jak slyší kozu mečet, myslí, že jde na něj R. (Verse patrně zpracovaná uměle.) D. II. (128—129). Marnivci, jenž není nikdy s holičem spokojen, přendá jako holič vous z brady na tvář a knír až k nosu po stranách. D. II. (36 až 38). K domácímu, jenž vede všelijaký život, přijde jako kominík, vyleze na komín, křičí dolů. nadávky a pěkné kousky domácího, pak zmizí a odnese s sebou kus komínu.

c) Záletníky. D. III. (17—20). Děvče s milencem v lese vymrská R. větvemi v podobě stromu a způsobí oběma nemoc. D. I. (280—281). K nevěrné ženě přijde v podobě jejího milovníka, pak změniv se v straku, prozradí se a odletí. D. II. (76—77). Se záletníkem dá-si v podobě děvčete dostaveníčko, ten však najde místo dívky shnilou koňskou mrchu a ježky. D. III. (113—117). V podobě dámy ptá se záletníka na jeho dobrodružství a když on zapírá, vytne mu políček, až mu tvář zčerná. D. [I. (4—8). Šlechtic, jede horami, spatří elegantní dámu, provázenou čeledínem. Sleduje je, až octne se blízko propasti, dáma s mužem zmizí a on s bídou že trefí zpět.

V této čtvrté skupině objevují se látky kombinované. Z jevů přírodních, jimiž náhle trestáni jsou lidé v horách, kteří podráždili horského ducha, vyvinula se představa o něm, že trestá posměvače nejen přírodními jevy, a tyto tresty rozšířeny nejen na ty, kdo jej urážejí, ale i na osoby