str. 260
dotvrzují to i na prvých místech. V D. II. (103—164) praví Praetorius, že (taliáni často v Krkonoších hledali poklady, zlato a drahokamy, když však od Němců bývali přepadáni a ubíjeni, nechávali si prý růsti vousy. Že Němci následovali příktadu Italianů a horlivě chápali se příležitosti, aby lacině zbohatli hledáním zlata v krkonošských horách, o tom svědčí privilej hraběte Sehafa;otsche, kterou uvádí Praetorius v D. II. (Í64 až 166. 13)
V povídkách Italové bývají někdy přímo připomínáni, jak svědčí níže uvedená verse S. (396). Praetorius uvádí i na jiných místech velice podrobně naleziště zlata v Krkonoších. (D. III. str. 45—48 a 83—108).
S tímto hledáním zlata uveden je R. v souvislost hned v první dotčené zprávě Hanse Mana, kde o něm vypravuje. 14)
Zpráva tato je tím-zajímavá, že udává asi prvky představ o R. jak existovaly před Praetoriem — přijímáme-li tuto jím otištěnou zprávu za hodnověrnou.
Podání o nalezištích zlata v Krkonoších zplodilo tedy asi druhou oblast povídek o R., členící se opět na několik skupin, v jichž versích někdy neobyčejní, pro domorodce, zjevy cizinců Italů v horách hrají asi značnou úlohu.
5. Povídky o zlatě, v nichž nevystupuje R.
a) Praehistorické a historické nálezy. Jak snadno vznikaly zprávy o pokladech v horách krkonošských nejen z pokusů o nalezení zlata a z hledaní českých drahokamů v horách a v potocích, o tom uvidíš dvě povídky Praetoriovy: D III. (216—218). Sedlák nesl přes hory kovadlinu, upustil ji na zem, zem pukla a on uzřel obrovskou kostra a vedle ní hrnec peněz. Vezme hrnec a kovadlinu tam nechá. D. III.
13) „Wir Hans Ulrich Schaffgotsch von Kiuast und Greiffenberg, Freiherr zu Trachenberg, fügen hiermit männigliehen denen diss Schreiben mochte zuhanden kommen, zuvernehmen, was massen vir Herrn Hans Zimmermann, Bürgern und vornehmen Chymisten Medico in Leipzig uff sein . . . ersuchen, ein Privilegium gegeben ... in unsern Herrschaften und Landen, bevor aber auf dem Riesenberge und der Isterwiese allerhand köstliche Sachen, a!s Edelgestein und Perlen auff seine Unkosten zu suchen, ... Es haben wir aus auch vorbehalten, dass gedachter Herr Zimmermann aus . . . den Zehenden alles, was er überkommen möchte, zu entrichten .schuldig seyn soll . . . welches also geschehen in Leipzig den 26. Decembris Anno 1013." Srv. o Italianech též zprávu v Krebsovi.
14); „Der leidige Satan aber der Rübe-Zahl, thut manchen erschrocken, denn er last sich erstlich sehen in Gestalt eine grossen grauen Münches, mit einer Lauten, schlagende, Dass die Erde erbebet, reichende über alle Bäume, darnach.nirfl't er die Lauten nieder, wie grosser Donnerschlag, jetzt kombt er in eines grossen Bären Gestalt davon in andere grausame Monstra verwandelet, dergleichen nie gesehen seyn, bald last er ein grosz Feuer von ihme scheiden, denn ein gross Feuer flott, gegen ihm welzen, und desz Schröckens ist viel Letzlich, wenn man zu der Burgk gehet, wirfft es Hagel, als messinge Büchsenkugel, es ist nur Blendwerck, kehre dich nichts daran."
|
