místech obvyklých připevnili" ; sami dle úřadu svého starati se měli všemožně o to, aby nařízená změna byla všude zachovávána. Lietinu příslušnou podepsal Martin Medek v klášteře tepelském dne 22. října 1582. "Vyšla i tiskem u Jiříka Nigrina. Novota zavedená neujala se však tak rychle a tak všeobecně, jak bylo nařizováno. Bratří z r. 1584, tedy dvě léta po nařízení, tento záznam zachovali (XIII. 378.): „Ještě toho roku (1584.) trvala nesnáz mezi lidmi o nový kalendář, zvlášť při času velikonočním, kdež proměnu patrnou bylo viděti od starého: jedni prvé drželi Velikú noc než druzi. Z toho i řeči lecjakés šly, jakoby kněží a nejvíce Bratří lid proti tomu kalendáři postavovali ... A v cechách sou poně páni někteří peněžité pokuty dáti musili, že nového kalendáře ne hned přijíti chtěli.

Item v Praze pak ten tejden po sv. Mikuláši (1584) minucí nové na budoucí rok vydané od Jana Straněnského, mistra Zelotína a jiných již vytištěné, všecky knihařonr pobrány sou, a impressorové, kteří je tiskli, do vězení pobráni za tou příčinou, že by bez vědomí pana arcibiskupa tištěny býti měly bez jeho a jezuitův přehlédnutí, a že někteří svátkové do nich vloženi sou, kteříž vymazáni býti mají, jako: Proměnění Pána Krista, Rozeslání Apoštolů a Mistra Jana Husi. Slyšeti také, že C o d i c i 11 u s zjednal sobě privilegium od císaře, aby žádný jiný mimo něho nevydával minucí, a že on k tomu přivolil, aby ti svátkové vypuštěni byli; což potom, když vydá své minucí, ukáže se, tak-li jest."

Při studiu staročeských alchymických pamětí a receptů nalezl jsem v rukopise musejním (IV. C. 1.) mimo jiné tuto zajímavou zprávu, kterou zapsal neznámý pisatel: „Léta 1610, když jsem byl u nebožtíka kněze Blažeje Borovského z Borová, toho času faráře městě Dašic, utopilo se děvčátko Balcarovi, bednáři, nemohli jeho žádným spůsobem naleznouti. Vedle rady téhož faráře a některých dobrých lidí vzali došek nový a strčili do něho svíčku voskovou a pustili jej po řece a ten došek víceji nežli troje hony až před chalupu Jakuba Popela ploval a na tom místě, kde to děvčátko leželo, ten došek s tou svíčkou se zatočil a svíčka zhasla. A bylo to na Boží vstoupení vod večera, někteří sousedé lapali ryby, to děvčátko vlákáno, z toho místa, kde ten došek se zatočil, vytáhli."

Z městského manuálu Litoměřického vypisuje H. Kollmann.

V podezření čarodějství upadla podle záznamu městského manuálu Litoměřického z r. 1632—4 (1. 79 — 80) Lidmila Krakova ze vsi Břežan