jeho svaté milosti, já Lidmila nečiním to svou mocností a svou chlípností, s pánem Ježíšem Kristem tobě pomáhám a Matičkou Boží blahoslavenou pannou Marii a se všemi Božími vyvolenými a svatými, to až na yěky věkův amen." Po protažení a vyříkání nadepsaných slov do komínu sle-zinu pověsí a devět dní pořád kouříc drtinama, vždy viseti zanechá. Po devíti dnech z komína vyjmouc, jestli slezina uschla, znamení dobré jest, že dítě uzdraveno bude, pakli ne, nýbrž toliko žitká (— vlhká) pozůstala, tehdy, že umře, znamenati se může.

Lidem letitým na souchotiny pomoci může takto: Vezme rozličné koření, asi třicatero, a tři putny vody, dvě z řeky a jednu od svatéko Václava, to koření vaříc, lázeň udělá a nemocného umyje. Po umytí vodu na trávník nebo do proudu anebo někde na stranu vleje, koření pak pod krov položí a aby uschlo. Když uschne, spálí a tak nemocnému pomoženo bývá.

Dále o slívání vosku pravila, že před několika časy nějaká žena ztrativši syna svého a kde by byl, nevědouc, vosk sobě slila a k ní jej přinesla, žádajíc, aby na něj pohlídla. Na který když pohlídla, poznala, že syn její se utopil, nebo na témž vosku svět, voda a pacholátko vedle hrobu ležící se spatřovalo. Táž žena majíc manžela na vojně a nevědouc, zdali živ neb mrtev jest, nápodobně vosk slila a k ní přinesla, jejž spatříc porozuměla, že zahynul, nebo na tom vosku člověk vedle hrobu ležící se ukázal. Nějaká paní leytnandtka nápodobně vosk slívaný přinesla a zdali manžel její na voji:ě živ jest nebo ne, se dotazovala. Na něj pohlédnouc, že na koni sedí a zdráv jest, poznala.

Proti zimnici pletává na Velký pátek' z boury (:= polohedbaví) a lejčí a slova říká tato: Pán Bůh počal, já Lidmila po jeho svaté milosti božské. Zimnice, psotnice, netrápiž toho Božího stvoření více. Zaklínám tebe skrze Pána Našeho Ježíše Krista. Nečiním toho já Lidmila svou mocností a svou chlípností, s pánem Ježíšem Kristem tobě pomáhám, všemu zlému vynímám. Toho mi dopomáhej Pán Bůh na věky požehnaný, Matka Boží, všickni svatí amen. Když se upletlo, tehdy majícímu psotnici, na pravou ruku se uváže a devět dnů se nosí. Po devíti dnech do vody se hodí a po proudě pustí. Zámek se přidává k takovému uzlu, aby se více zimnice nenavracovala. K tomu zámku přikládá se orlíček a smiříček, kořen hadový a kůže hadí.

Oznámila také, že před lety 13. jsouc nemocí těžkou, totiž 14. pryskyší a 5 hlízami navštívena a v mdlobách ležela a v těch mdlobách pacholátko malé v komži, bílou bradu mající se jest ukázalo, a že vladařství v lidu míti bude a lidem nemoci jejich hojiti, oznámilo. Víceji poznala, že když nepřítel Panýr (Baner, generál švédský) před městy Pražskými ležel a stříleti počal, lidé pak velmi se starali a báli, ona vzala vosk a na vodě slila, na kterém cesta k spatření, po které vojsko kráčelo, se ukázala. To poznajíc lidi těšila, a že se do Prahy nedostane, oznámila.

Nějaký měštěnín z města Kostelce, jménem Václav Hradecký, děvečku k ní poslal a oznámiti poručil, kterak manželka jeho z prostředka