str. 295
otazníkem místa mně nejasná, hvězdičkou místa nečitelná. *) Jazyk ponechávám beze změny; možná, že některé zvláštnosti (při-, dceři atd.) jsou jen pravopisné; těžko to však rozhodnouti. Některá participia a některá přirovnání působí nyní na nás dojmem komickým, ač zajisté píseň tato jo spíše bolestným nářkem. Prvních sedm strof psáuo per extensum na obou stranách proto, že nad nimi napsána rovněž per extensum melodie; ostatně pak vždy již jen po 4 strofách ve 4 řádcích na stránku. Na str. 147b počal chybně opakovati strofu 31., škrtl ji tedy.
Spívá se tak, jakž notováno, anebo: „Páni, račte poslyšeti", neb pod kterou notu se trefí.
1. Páni milí, pozorujte, [144b —145a] co vám spívám, uvažujte,
o Janovi Metanovským, pánu městským kamenickým, chlapu panským.
2. Byl člověk velmi vznešený, všady vůkol rozhlášený skrze nesmírné bohatství
a náramné své lakomství i šejdířství.
3. Ač se rodil ve vsi pouhé, však v chvíli nevelmi dlouhé, když se řemeslu vynančil
a některý slad usušil, vejš vystoupil.
4. Hned v Kamenici měšťanem a jinde pravým dvořanem počal poznenáhlu slouti
a tak vždy vzhůru se pnouti, bohatnouti.
5. Nětco mu žena prvnější pomohla v době tehdejší, když peníze po mateři dostaly se jedné dceři
bez příměří.
G. Nejprv kupčil v svinském bravu, chtěje míti lepší stravu, a jakž v tom štěstí zkusil, hned se o více pokusil —
pan Jan Musil.
7. V tom vyvolen za staršího
v městě, za správci předního, velmi příhodného času, aby měl víceji hlasu
v tom svém kvasu, [145b]
8. Když jiní kupci pomřeli, zboží, peněz oderařeli, pán také život dokonal, sirotkům před časem skonal,
béch dokonal —
9. Tento, maje ve všem vůli, všeckno činí po svěj vůlí, sirotčími se zakládá z obecního, nač chce, náklada — dobrá radda !
10. Již ve všem všudy šrantočí, (sic !) břicho své dobře obročí,
měšce, truhly naplňuje i ženu dobře z:ravuje, ozdobuje.
11. Vlnu, sukno, sejry, máslo, kde by se jen co namátlo, bez meškání všechno koupí a jsouliL v tom kteří hloupí,
je obloupí.
12. Sedláky časem zakládá, než lstivě s nimi nakládá, půjčí obilí i peněz,
nic bez svého užitku, věz, bezpečně věř!
13. Dá jim sůl vystavovati, za ni do roka čekati, sám na sebe to přejímá, obecních zisků ujímá,
v tom předek má. [146a]
14. Kdjž pak co u koho shlídne
(ne!) sám rád všudy nahlídne) krávu, vola, hříbě, tele, doma tomu místo stele, až to zmele.
15. Od sedláčka nebohého, pro nouzi přemoženého vše odpolu darmo bráti smí, k tomu jej i uláti,
ukrikatí.
IG. Kemeslníci pak potřební (* * se najdou nejední) na to s pláčem naříkají, že co kde koupit nemají,
ač běhají.
|
*) Někde snad mohl by se text opraviti; na př. strofa 5-°>. m. v z o du má snad býti v žoldu, atd.; ale netroufal jsem si a podávám čtení rukopisné'
|
|
