str. 297
nač vám přijde, to vy zvíte, okusíte!"
40. Tuť se před ním každý třese co vosy kovy list v lese;
co má, to dá; víc slibuje, ženy, dětí nelituje, než svoluje.
41. Byť měl nazejtří žebrati, musí po koutech shledati, co kde doma ještě leží,
s tím k panu staršímu běží, rychle, stěží.
42. On na nic není ošklivý, ale k braní velmi chtivý, pilen hospodářství svého, kdekoliv můž dojít čeho —
dodej všeho. [148b]
43. Napořád všeckno uchvátí; i cizi obilí mlátí,
rolí, luk, trávy užívá, s mnohejmi na spolek sivá, tak zisk mívá.
44. Pole svá dobře spravuje, od chudých hnoje skupuje, škodí jim při jich živností, ješto protřou psoty dosti,
bez lítosti.
45. Přidělává i kopanin,
byť nebyl žádný. měštěnín; vseje mnoho na půl lánu, málo platí z toho pánu za ochranu.
46. časem i hnoje prodává, sedláček slámy přiveza, chceli míti půjčku u něho, nemluví o mandel mnoho:
ještě málo!
47. Lázeň obecní opustil, dobrého mistra z ní pustil, by sám z rolí vzal užitek a vykrmil svůj dobytek —
i to zmatek.
48. Trubače nechtěl trpěti, že mu nemohl rozuměti, aby u něho pacholčil,
s holomky jeho se spolčil,
k sknutí (?) skočil. [149a]
49. Vstrčil na věž ponocného k svému nosu příjemného: ten ve dne na jeho díle,
v noci nemá k stráži chvíle,
než spí mile.
CO. Třikrát se za noc ozejvá; při tom ten obyčej mívá, že troubu zvolna vystrčí, zticha jako pes zavrčí,
sám se skrčí.
51. Jen primasa ušetřuje; ohec v ničemž nešanuje,
* * všeckno město hořalo, vojsko za branou leželo, k skáze chtělo.
52. Mní, že jest hned na tom dosti jednomu býti k libostí,
jiné všecky potupiti a obec z peněz loupiti, jí škoditi.
53. Brány jsou řádně spravené, dobrou stráží osazené:
u jedny se most nezdvíhá, druhá se málo zavírá,
v skot otvírá, (sic!)
54. Pod vrata můž kdo chce vlízti, sem i tam nočně podlízti,
byť co nejhoršího svedl, mord, žhářství, krádež provedl,
čest zavedl. [149b]
55. Branný ve dne v noci dvoří, ve všem se divně potvoří,
v jídle, pití, také v zodu (?), v šatech, zbrani chce provodu: to z návodu.
56. Doma sám nikdá nebejvá, pryč odchody časté mívá; žena s dětmi kamna hřeje, housličkám jejich se směje,
tomu chtěje,
57. Aby se z mládí cvičili, co otec zdvořilí byli, těžké práci nezvyká je, kázeň školní zamítaje
* * *
58- Někdy pak všickni k staršímu jdou na službu, pánu svému, máti s otcem pivo leje, mláto dává i pomyje:
tak neshnije.
50. Volů, krav u žlabu mnoho; dlouholiž nestráví toho ? Když devět škopků natlačí, zrovna to mláto vystačí.
Prisyp raci! GO. Jiný dobytek synové
vyženou na pastvy nové; jak jen pan starší svý sklidí, jiných obilí nevidí,
se nestydí!
61. Ve vší obci neřád činil,
řka: „Nechť by mně z toho vinil! Proč každý sobě nepase a nesveze v jasném čase,
co já zase?" [150a]
62. Z toho křik i pláč povstával, chudým se nejvíc dostával;
|
|
|
