str. 298
mnozí za zelena sekli a s mokrým sotva" utekli, domů vlekli.
63. Do kostela nerad chodil i ženě své v tom lahodil, neb je mrzí slovo Boží, na mysli jim časné zboží, v něm vždy leží.
04. Byť pak někdy kdo z nich přišel, řeči pravdivé uslyšel,
neberou sobě k zlepšení, než i jiným k pohoršení, zatvrzení.
05. Tím zjevně znáti dávají, že k Bohu lásky nemají, slovo jeho zlehčujíce, služby svaté ošklivíce,
ztracujíce.
06. Na kněží oba nevrazí, za nic jich sobě neváží, praví, že hoden trestání, kdyby dal jim, co to žvaní,
jich k dotčení. (?)
07. Zádušní věci opouštěl, všemu hynouti dopouštěl, stará škola, špitál, město nebylo na péči, věz to,
měj za jisto! [150b]
08. Na čem ho kde stíhá škoda, buď i nešťastná příhoda, nic s tím činit míti nechce, všechno kromě svého měšce
vážil lehce.
09. Jiných pak neřádů množství krylo se v jeho vladařství, což spoluradní věděli,
na to skrz prsty hleděli, již zvěděli.
70. Dlouhoť mu stála fortuna; nebylo dědičného pána,
byl jsem (sic!) panem primátorem a ve vsi pravým slivoněm, trubirohem.
71. Ďábel mu dal na to radu, by činil vší obci křivdu,
až Pán Bůh nemohl se dívat,
ale ráčil politovat,
jeho trestat. 7'2. Hned se štěstí obrátilo,
to šihalství vyjevilo,
kteréž proved v knihách městských,
vosm listů vyřezal z nich,
jiné všil do nich. [151a] 73. Dávno jest se to tutlalo,
jako dejm s komína vždy šlo,
obec nesměla slovo říct,
jako pán vše mocně činíc — neříkej nic!
74. Ještě budu vypravovat, divné noviny vám spívat, to věci velmi pravdivé, jeho holomkům nemilé —
věřte cele!
75. Kterýchž posavad má mnoho, nechtíce pustit od toho, pravíc, že nic vinen není. Pochlebníci zlý znamení
sou, veriž mi!
76. Ďábel pochlebník největší, má tovaryšóv svých množství, kteréž k možným nastrojuje ; oni činí dobře i zle:
zlá naděje!
77. Někteří pak to vynesli na světlo, falše, podvody, nyní pravíc, že se jemu činí křivda jeho dvoru
z jeho sporu.
78. Počty s purgmistrem činíval
v svém ckimě, jak chtěl počítal,
nepovolal jest ouřadu
na rathouz, než v jeho domu
povolil všemu. [151b]
79. Koupil jest sobě zahradu
u zdi městský; hned v tom pádu poručil zápis udělat, potom jej zase vyřezat.
Věř, že jest tak !
80. A to skrze příčiny ty,
že jest mluvil s poručníky, že má v tom své dovolení, aby uvedl ji k zapsání věc zahradní
81. To žádná pravda nebyla, by vrchnost k tomu volila; on jest vlezl do jiného zápisu, vše podvodného
takového.
82. Na nákou louku chuvcovskou, a to dosti velmi velkou, kteráž leží nad potočkem,
a to nic pod žádným platem, to s fortelem.
83. V třetí zápis jest též vlezl a všecknu obec podvedl stranu domu, na kterýmž jest; totéž i pravdivá věc jest,
chytře ji veď.
84. Nastrojiv sobě některé,
k svému nosu sobě jemné, ty k němu přišli na hody, tak je napojil po vůli;
měl svou vůli. [1152a]
|
|
|
