Item čtvrtý. V kostele Matky Boží spatřuje se veliký kámeu bílý, netesaný, kde pokladnice stávala, pod nímž jedeu předměstský soused odpočívá, na kterém téhož souseda pan Voprclia smrtedlně zbil, protože jest jemu pšeničné klasy řezal pod vrchem spravedlnosti.

11 e m. Spatřuje se jeden kámen na cestě vozové proti chalupě Prokopovic s f znamením, na kterém sedícího tkalce pravený pan Voprcha z ručnice od chalupy nyní Jana Eytera prv Kozkošných při samý brance německý brány zastřelil.

Item. Tím způsobem jest vidět, že kámen křížem znamenaný jest proti domu Labinovskému přes cestu ve zdi domu prv kamenického, pak krejčovského, na kterémž místě jeden Sousedský jménem druhého nevinně zabil. On na jiného čekal a se omýlil, ale omyl jej nevyniluvil. .

Jistý punčochář a soused vzal z kostnice hnát pravé ruky a nesl jej domů. Potkajíc jej druhej jeho" blízký soused, ptal se, co to pod šosem nese, že vidí nějakou kost umrčí býti. I přiznal se, že má kravici sfálya] vfenia] všivou a že jest jemu jeden člověk poradil, aby takovou kostí po tři dni od zadu k krku třel, že jí ten neřád pomine. Napomínal jej druhý, aby takových pověr neužíval a ten hnát na své místo nesl, což on neučinil. Načež, když to jemu vyčítáno bylo, i složil přísahu, že to není pravda a tak z rathauzu když domů šel, koupil sobě housku, kterou začnouc jíst se na ní udávil a v svým stavení tak strašil, že jeho žena tu chalupu opustiti musela a sousedi chvílí mnoho slyšeli, pročež tu chalupu rozbořili a spálili. Spatřuje se místo vedle obydlí Václava Olivy ku strouze hledíce.

Item. Jistý řečený p. Ě e š á t k o byl milovník cti a slávy Boží a skládal celoroční písně na evangelium. A když jednoho času skládal píseň na evangelium „Vymítal pán Ježíš ďábelství a ono bylo němé", z nenadání postavil se mu černý kocour na stůl a začal se ohyzdně na-dírati a mňoukati. Pan Ěešátko vzal kalamář a hodil silně po něm. Ale kocour voknem vyskočil, a kalamářem do zdi trefil a zeď poinkoustil, kterýžto inkoust ani se zdi se seškrábati ani zabíliti nedal, až jistý duchovní, jmenovitě Václav Stator, první kazatel kapucínský, tu zeď posvětil a zabílit nechal, od kteréhožto času ten inkoust již nepronikl.

Léta Páně 1672 jistý rodem rytíř z Rumersbachu tuze podnapilý sedl na koně a po pláce zámku Volšovského hněvivě se projížděl a vytáhnuv pistoli do kaple sv. Anny prostřelil. Na to hned zabod koně, do města Sušice jel, chtíc dvě slečny Hrozlainky z Hortenlauru navštíviti, které v tom domě bydlely, který nyní Šifnerovský sluje. Na to,, když tam odtud jel, nenadále pod ním kůň padl a on hlavu srazil. Na tom místě v prostřed rynku jest kámen veliký položený, a kdokoliv to místo přešel, ten den nějaké neštěstí měl, jakož dosavade, kteří toho známost mají, ten kámen nepřecházejí. Ten obraz sv. Anny v chrámu sv. Václava se spatřuje na oltáři proti zakrystii. Ten ale rytíř, poněvadž žádného náboženství při něm nalezeno nebylo, pochován byl k cestě inimo krchova,