Začátek moravské verse dle vydání u Škarnicla zní :

„Byl jeden welmi bohatý kupec, teu měl šest dětí, tři syny a tři dcery. A po-něwadž rozumný a statečný byl, tedy žádné peníze, kterékoli na wychowání a cwičení dítek swých wydal, nelitowal. Dcery jeho byly welice pěkné ; obzwláštně ale jedenkaždý se diwil nad krásou té nejmladší; pročež jí jméno Krásná dali, a to její sestry mrzelo."

Když kupec utrhl větvičku, na zvíře se zjevilo, prosil kupec :

„Milostivý Pane! odpusťte mi provinění mé, já jsem nemyslel, že Vás tak welice rozhněvám, když pár růží pro svou dceru utrhnu, o kteréž mne welice prosila." Odpovědělo zvíře : „Já nejsem milostiwý pán, nýbrž jedna po-twora. Já nemiluji komplementy, nýbrž aby každý mluwil, jak myslí atd."

Když Krásná se z domova loučila, „ty obě bezbožné dcery třely sobě oči cibulí, aby při odcházení Krásné plakati mohly."

Na konci ta paní, kteráž we-liká Bohyně byla, promluvila takto:

„Nyní, má Krásná, berte odplatu swfho moudrého wolení. Wy jste sobě ctnost před krásou a ostrowtipností wywolila: proto jste hodná, abyste jak ctnost, tak krásu, bohatstwí i ostro-wtipnost w jisté osobě zakusila. Nyní Wás za mocnou králownu wyhlašuji a doufám, že ten trůn, který Wám wáš milostiwý pán postoupil, waše dobré ctnosti nezmění. — Potom obrátiwši se k jejím sestrám pravila: Wy dwě ženy ale, které tak bezbožného srdce jste, obrátíte se w dwě podstaty kamenné, waší přirozenou citedlnostyzadržíc, a zde u dwéří tohoto sálu státi budete. Já Wám za Waši swéwolnost žádné jiné pokuty neukládám, kromě abyste wšech rozkoší a štěstí nejmladší sestry swé ustawičně swědkyné byly."

Tomu odpovídá vypravování Mme. Leprince de Beaumont:

„II y avait une fois un marchand qui était extremement riche: il avait six enfants, trois garçons et trois filles, et en homme d'esprit, il n'épargna rien pour l'éducation de ses enfants, et leur donna toutes sortes dé maîtres. Ses filles étaient tresbelles; mais la cadette surtout se faisait admirer ; on ne l'appelait , quand elle était petite, que 1 a belle enfant; en sorte que le nom lui en resta, ce qui donna beaucoup de jalousie a ses soeurs."

níž několik růží kvetlo, a nevídané

V předloze francouzské čteme :

„Monseigneur, pardonnez-moi, je ne croyais pas vous offenser en cueillant une rôse pour une de mes filles qui m'en avait demandé. — Je ne m'appelle point Monseigneur, répondit le monstre, maiii la Bete. Je n'aime point les compliments, moi, je veux qu'on dise ce qu'on pense etc."

„Ces deux méchantes filles se frotterent les yeux avec un oignon pour pleurer lorsque la Belle patit avec son pere."

Tatáž mravná tendence ve francouzském originálu zní :

„La Belle, lui dit cette d a ni e, qui était une grande fée, venez recevoir la récompense de votre bon choix: vous avez préféré la vertu a la beauté et a l'esprit, vous méritez de trouver toutes ces qualités réunies en une meme personne. Vous allez devenir une grande reine : j'espere que le trône ne détruira pas vos vertus. — Pour vous, mes demoiselles, dit la fée aux deux soeurs de la Belle, je connais votre coeur et toute la malice qu'il renferme. Devenez deux statues, mais conservez toute votre raison sous la pierre qui vous enveloppera. Vous demeurerez a la porte du palais de votre soeur, et je ne vous impose point d'autre peine que d'etre témoins de son bonheur."

O původu české lidové knížky z francouzské povídky Leprince de Beaumont nelze tedy pochybovati. Zároveň je patrno, že moravská verse