poznáváme, že Trnka při své sbírce „Pořekadla (Příslovia) Slovakóv mo-ravsko-uherských", v Brně 1831 čerpal ze sbírky Peténiovy, podle Kollára, „bohužel neposvátnou rukou". Trnka pramene toho neuvádí, ačkoli píše v předmluvě: „Použil jsem netoliko tisknutých spisóv Slováckých, ale i rukopisných pomócek." Opravy Kollárovy v Trnkově sbírce přísloví svědčí o hluboké znalosti slovenštiny a o pravém pochopení smyslu přísloví slovenských. Zní kritika Kollárova ostře, ale patrně je to posudek spravedlivý. Otiskuji list Kollárův v doslovném znění:

w Pešti 2 Pros. 1833.

Přjteli Celakowskému.

Přemilý Přjteli!

Slyšel sem od kohosi, že pracugete na Sbjrce a saustawě wšech slowauských Přjslowj: to owšem chwalitebné předsewzetj. U mne se, wjce náhodau než úmyslem, též nashromáždilo něco slowenských přjslowj a pořekadel. Gmenowitě gistý zdegšj učený muž,, pan Samuel Sartory, doručil mi onehdy celau haldu, djlem prostonárodnjch, djlem přeložených a ukowaných přjslowj, prose mne, abych gá to wydal. Gá wšak tolik giných záměrů a počatých pracj už mám, žeby mi dwa žiwoty nestačili, nadto i uřednj mé práce z roka na rok rostau: hotow sem tedy Wám tuto sbjrku poslati, gestliby ste gi žádali a přigali a mne dřjwe na krátce o swém plánu poučili, abych poněkud p. Sartoryho z tohoto ohledu uspokogiti mohel.

I pan Šalamaun Petényi (Petian), nynj w Pešti co ornitolog pri-vatizugjcj, má pěknau Sbjrku oprawdiwě národnjch přjslowj, ze které p. Trnka (bohužel neposwatnau rukau) čerpal. Můžete gemu psáti, aby Wám na čisto přepsal s kratičkým přiloženjm prawého smyslu každého přjslowj, na čemž naywjce záležj, a který sběračowi naylépe powědom býti musj a má. Trakowych slowenských pořekadel gen welmi saudně a opaterně (snad s porozuměnjm Šafařjkowým). užité. Mnohá přjslowj tam zgináčena, giných smysel chybně, anobcrž smjšně aurážliwě wyložen, k. p. Kde ge naywiac opichačow, nayméněg ge pšena (Slowákům to značj: kde ge mnoho dělnjků při gedné práci, nayméně se udělá a nayméně užitků býwá, nebo geden druhému stogj na překážce, ne gak Trnka wykládá: kdo se nad mjru chlubj, málo w něm dobrého). Slowák ako řepa (Trnka wykládá: čjrý člowěk! Nikoli, ale Slowák oprawdiwý, kowaný, řeč slowenskau dobře mluwjcj a swého národu se přjderžegjcj.) Tělom blýská (ueznamená wyzáblý, wyhladlý — ale děrawó, oterhané raucho magjcj, polonahý, tak že djrami oděwu tělo se ukazuge). Slowo zrok (str. 45., ne srok, znamená Slowákům zámysel, Vorwand, praetextus, od rjci, rjkati, odkud i porok, prorok, nárokom, wýrok, ne gak risum teneatis pan Trnka tam wykládá*):