O chudého každen sa otře atd. Słowem Petényi a ginj nemálo se hor-šegj na tomto zkumolowánj našich přjslowj.

Že redakcii českých Nowin na se berete, z gedne strany se těšjm, z druhé téměř obáwám. Dobrých Nowin arci potřební sme, ale proč se w češtině aspoň tolik o politických důležitostech psáti nedowoluge, kolik w maďarčině a w němčině w gedné a též řjši? Druhé bogjm se aby nowinárským praxismem swobodne wywjgenj a neodwislá učinliwost básnického ducha Wašého poněkud obmezena nebyla. Přeswědčen sem wšak, že Wy kamkoli přigdete, pole a půdu sobě podmanjte, ne tyto Wás, aby ste libowolně kwěty ducha swóho na nich saditi mohli. Há-sowské Nowiny tak u nás úwěr ztratily, že drahně času třeba bude ku smjřenj se opět s tjmto gménem.

Měgtež se blaze

Wáš

přjtel J. Kollár.

P. P. Mám i od p. Štěpána Hamuljaka Sbjrku Přjslowj as 10 archů. Ale wšecko to potřebuge kritiky.

Druhý dopis v korrespondenci F. L. čelakovského, jehož otištění čtenářstvu Českého Lidu bude jistě vhod, týká se vydání národních písní slovanských. Projevuje svoje stanovisko o tomto podniku proslulý sběratel národních písní moravských, Frant. Sušil. Teda list opět důležitý a již tím pozoruhodný, že obsah jeho, když byl chován v majetku privátním, nebyl posud veřejnosti české znám. Fr. Sušil píše takto:

W Olbramicjch 18 listopada 1828. '

Wysoce učený, welewážený Pane!

List Wáš od 21 Ějgna tepruw 12. b. m. w. p. Pešinau mě došel, a nemalau radosť mi způsobil, an gsem už dáwno taužil po přjležitosti, sezuámiti se s Wámi ústně nebo pjsemně. Negenom milosť materčiny, zwláště stegné w neymnožšjch wěcech mjněnj Wás tak mi zbljžily, žebych Wás raděgi welectěným přjtelem tuto nežli ginák nazjwal. Proto wšeliké žádosti Wašj milerád powolen gsem i tomu, gehož se na mně doptáwáte, opisu pjsnj morawských z mé sbjrky.

Co do úmyslu Wašeho, nowé a lépe sestawené wydánj wše-slowanských pjsnj do swěta wyprawiti, račte dowoliti, bych myšlenj tuto wygewil swého. Zdá se mi zagisté, žeby gste se tjm wšem Slowanům, ano wšem milownjkům prostonárodnj músy zawděčili. Ale budaucjm rokem ledwa může uspůsobeno býti. Morawské národnj pjsně posawád