„Tancuj, duše, na poli, ať tě noha nebolí, dítě (andělíčku), klekni." „Koho jsi potkal?" „Sv. Petra." „Co řekl? Co ti dal?" „Jehličku." „Posloucháš tatínka?" „Ano" (nesmí se smát). „Posloucháš matinku?" „Ano." „Tedy patříš do nebe," a vede ho tam anděl. Když ale řekne, že neposlouchá ani otce ani matku, při tom směje se a vycení zuby, přijde do pekla, vezme si ho čert do pekla.

Hádanky. Sedí panna v rozpotoce, porodila dva psy v roce. To nebyli psi ani vlci, vrčeli na sebe ve dne i v noci. (To jsou mlejny.) — Čtyry choďoury (4 nohy), dva doďoury (2 cecky), dva klepáěe (2.uši), dva roháče, na konci bartoš (ocas). (Koza.) — Stojí v prostřed světě sloup, má 52 větví, na každé větvi je hnízďátko, v tom hnízdě 6 vajíček, to vajíčko má své jméno. (Rok.) — čtyry dupy tance, dva roha tance, pátý vometáč. (Kráva.) — Stojí hůlka, na té hůlce kulka a v té kulce na tisíce. (Makovice.) — .Stojí charvátek, má červený kabátek a na hlavě strup, plné břicho krup. (Šípek.) — Do chlíva to jde březí a z chlíva jalové. (Škopek naplněný vodou, nápojem.)

b) R. dává zlato za odměnu. D. III. (67—69). Kupec v horách potká člověka, jenž krvácí z nosu. Dá mu šátek a najde v něm pak zlato. D. II. (98—100). Několik tovaryšů vidí spadnout člověka do propasti, vytáhnou jej, dostanou po krabici písku, někteří je zahodí, dva je donesou domů, jsou v nich zlatá zrnka. D. II. (106—108). Ranhojič najde cestou nemocného, uleví mu léky, dostane vidličku a nůž ze zlata a drahokamů. D. II. (113—114). Od myslivce v horách vypůjčí si neznámy prach a broky, brzy mu je vrátí, jsou ze zlata. D. III. (55—61). Listonoš vidí v horách sedláka orat koněm, volem, oslem a kozlem, pomáhá mu vybírat kamení a dostane pak toho kamení trochu sebou. Vyhází většinu, poněvadž je mu těžké, ale doma najde přece pár zlaťáků. D. II. (91 až 92). (Zkomolená verse předešlá). Lidé viděli v horách orat sedláka, hluboko v horách, háeel po nich kamením, jež jim lítalo až do vozu, našli pak ve voze zlatou rudu. D III. (172—178). Lakomec jde do hor k R. sloužit s nadějí na odměnu. Přijde do dvora, kde vozí hnůj a dostane ho pak trochu za odměnu. Cestou pořád nahlédá do krosny, až sklouzne a celý se jím zamaže. Doma najde v košili, o kterou si ruku utřel pět dukátů. D. III. (223—224). Čeledín jde podobně žádat R. o práci, láme kámen, dostane ho trochu za odměnu, cestou část odhází, doma z kamení zlato. S. (392). Čtyři šumaři potkají v horách kavalíra s dvěma koni, jenž si